Výstřel z Aurory před 100 lety měl osudový dozvuk i v Česku. V minulém čísle jsme pátrali po Leninových sochách, teď hledáme "jeho" ulice a náměstí. V Itálii a Německu jsou po rudém carovi stále nazvány desítky míst, u nás už ani jedno. Jak se dnes jmenují?

Až donedávna jí mnozí místní, zejména ti starší, říkali "Leninka". Ze setrvačnosti a někteří možná i z přesvědčení. Z Leninovy třídy je dnes Evropská, kdysi to byla Kladenská. Podle vůdce bolševické revoluce v Rusku, jež se navzdory svému názvu odehrála v listopadu a od níž právě uplynulo 100 let, byla dlouhá ulice vedoucí z letiště pojmenovaná mezi lety 1967 a 1991.

I dnes podél "Leninky" visí na stožárech portréty staršího muže s bradkou. Není to však Vladimír Iljič, ale americký zakladatel globální smažírny kuřat Colonel Sanders. Ve zdejší budově bývalé "vokovické Sorbonny" čili Vysoké školy politické Ústředního výboru KSČ dnes sídlí Fakulta tělesné výchovy a sportu UK. Místo Tuzexu, prodejny západního zboží za valuty, vznikla v 90. letech pobočka Citibank a nyní je tu posilovna.

reklama
reklama

Stovky, či spíš tisíce českých ulic změnily po roce 1989 své názvy a ty Leninovy mezi nimi měly samozřejmě prioritu. Nastala další etapa přejmenovávání, která se v Česku předtím odehrávala zhruba jednou za 20 let. Po vzniku republiky v roce 1918, na začátku protektorátu, po válce, po komunistickém puči, po kultu osobnosti, za normalizace. Jako na houpačce. V roce 1990 většina Čechů po delší době výměnu ulic zase jednou přijala s radostí.

Jak se dnes jmenují?

◼ Praha
◼ Leninova třída ⇒ Evropská
◼ Leninova ulice ⇒ Nuselská a U Plynárny
◼ nám. Říjnové revoluce ⇒ Vítězné

◼ Brno
◼ Leninova ulice v centru ⇒ Kounicova
◼ Leninova ulice v Líšni ⇒ Jateční
◼ ulice Říjnové revoluce ⇒ Milady Horákové

◼ Ostrava
◼ Leninova třída v Porubě ⇒ Hlavní
◼ Leninovo náměstí v Mariánských Horách ⇒ Mariánské nám.
◼ Říjnové revoluce ⇒ Prokešovo

◼ Plzeň
◼ Leninova třída ⇒ Husova

◼ Olomouc
◼ Leninova třída ⇒ Svobody
◼ nám. VŘSR ⇒ Palachovo

◼ Liberec
◼ Leninova třída ⇒ Masarykova

◼ Ústí nad Labem
◼ Leninova ulice ⇒ Klíšská
◼ Leninova v Předlicích ⇒ U Vlečky

◼ České Budějovice
◼ Leninova ve Čtyřech Dvorech ⇒ U Výstaviště

Husákův kolaps

Po někdejší Leninově třídě v Praze, vedoucí od ruzyňského letiště do centra, doslova kráčely či spíše jezdily dějiny. K Pražskému hradu tudy směřovaly limuzíny se státníky včetně sovětských lídrů Leonida Brežněva a Michaila Gorbačova. V noci na 21. srpna 1968, necelý rok po přejmenování bývalé Kladenské třídy na Leninovu, po dlažbě rachotily pásy okupační armády. Ne náhodou bydlely v panelácích podél strategické komunikace stovky příslušníků Státní bezpečnosti a ministerstva vnitra.

"Vnitro tu mělo i garáže a pořád sem zajížděly šestsettrojky a šestsettřináctky," vzpomíná 37letý Richard Malatinský, který v bytě u Leninovy třídy prožil dětství a mnohé státnické kolony jako kluk pozoroval z okna. "V listopadu 1989 jedna sousedka, která uklízela ve vokovické Sorbonně, po sídlišti rozšířila zprávu, že Husák při tamním zasedání ÚV zkolaboval," vybavuje si Malatinský, dnes filmový scenárista. Mimochodem v budově "Sorbonny" se stále nachází kancelář Muzea dělnického hnutí, zřízeného v roce 1990. Jeho sbírky však byly před několika lety převedeny pod Národní muzeum.

Už pět měsíců po sametovém převratu se po "Lenince" projížděl papež Jan Pavel II. v papamobilu, v roce 1990 byl otevřen mohutný hotel Diplomat a zanedlouho také nevěstinec Dransy, který lehce modifikoval název někdejší restaurace, jež byla v betonové kostce u Červeného vrchu otevřena v 60. letech na počest tehdejší družby Prahy 6 s pařížským předměstím jménem Drancy. Dnes se družbě říká partnerství a mezi oběma městskými částmi pokračuje dodnes. Naproti "francouzskému" baru stojí už více než 30 let podobně oprýskané nákupní středisko. Kapitalismus se více rozvíjí v dolní části, kde vyrostlo několik obřích korporátních sídel, v čele s centrálou nejmocnější finanční skupiny v zemi − PPF.

Evropská třída ústí do prostoru zvaného lidově Kulaťák, jenž se před rokem 1989 jmenoval náměstí Říjnové revoluce. Socha pučistického vůdce v čepici tu vítala přísným pohledem zmíněné přijíždějící delegace. Po Leninovi byla pojmenována i zdejší stanice metra, dnešní Dejvická. Náměstí Říjnové revoluce se před válkou stejně jako dnes jmenovalo Vítězné, za protektorátu Branné moci a poté do roku 1952 Dr. Edvarda Beneše.

Pozoruhodné je, že Leninovo jméno v Praze nesla mezi lety 1947 a 1967 dnešní ulice Nuselská, vedoucí z náměstí Bratří Synků, která byla spojena s další ulicí, jež se dnes jmenuje U Plynárny. Stranické orgány před 50. výročím bolševické revoluce ale usoudily, že výpadovka na dělnické Kladno (tedy dnešní Evropská), bude k uctění památky velkého vůdce reprezentativnější.

V Líšni Lenin vydržel čtyři roky

V Brně byla v roce 1946 na Leninovu přejmenována dnešní Kounicova třída. Podle starého moravského šlechtického rodu se jmenovala už za první republiky, pak tedy nesla přes 43 let jméno sovětského revolucionáře. Ulice s oblíbenou cukrárnou Kolbaba, hotelem Continental nebo za totality obávanou policejní vyšetřovnou (policie tam sídlí dodnes) získala částečně nové fasády a nové obchody, její charakter se ale v zásadě dodnes příliš nezměnil. V Brně měli i ulici Říjnové revoluce − to je dnešní Milady Horákové.

Málokdo ví, že ulice se jménem nejslavnějšího bolševika se v českých zemích vyskytovaly už před druhou světovou válkou. K 10. výročí "říjnové" revoluce dali Leninovo jméno ulici v dnešní brněnské části Líšeň. Cedule tam však vydržela jen čtyři roky. Ulice byla v roce 1931 překvapivě přejmenována na Marxovu, jíž zůstala až do začátku nacistické okupace (až během ní byla Líšeň připojena k Brnu). Pak se ulice vrátila ke svému původnímu názvu Nad porážkou − kvůli blízkosti jatek − a od roku 1946 až dodnes to je Jateční.

"Informace, proč ulici pojmenovali za první republiky podle bolševického radikála Lenina, v záznamech chybí," říká vedoucí brněnského městského archivu Libor Blažek. Podle něj v Líšni kromě pracovníků jatek nežilo mnoho dělníků, šlo spíše o zemědělskou komunitu. Stál tam ale Dělnický dům. "Marx byl oproti Leninovi nahlížen mnohem neutrálněji, ostatně v Brně byla Marxova ulice od roku 1921 až do roku 1991, dnes je to Spolková," dodává Blažek.

Leninova (dnes Kounicova) třída v Brně (1975)

"Ve 20. letech se nedaleko Líšně konávaly tábory lidu, kde dělnické hnutí předkládalo pracovní a politické požadavky, někdy s odkazem na vývoj v Rusku. To mohlo hrát roli při pojmenovávání líšeňské ulice," míní brněnská historička Milena Flodrová.

Přejmenování Leninovy ulice na Marxovu mohlo souviset s rozkolem v KSČ na přelomu 20. a 30. let, kdy z ní část členů odešla, protože nesouhlasila s novým směřováním strany a podřízeností Moskvě. Téměř celá 30. léta ale vydržela Leninova ulice v severočeských Předlicích, které jsou od roku 1939 součástí Ústí nad Labem. V této dělnické čtvrti měli před válkou komunistického starostu, takže pojmenování jedné z ulic po revolucionáři s bradkou nebylo až tak překvapivé. Dnes se ulice jmenuje U Vlečky, za války to byla Liebigstrasse. Justus von Liebig proslul v 19. století jako významný německý chemik.

Dlouhá ulice Klíšská, protínající značnou část Ústí, se po přičlenění Sudet k říši jmenovala Konrad Henlein Strasse a už několik měsíců po příchodu Rudé armády přijala název Leninova. "Prvomájové průvody ale chodily spíše po Fučíkově třídě, dnešní Masarykově," doplňuje Stanislava Kešnerová z Archivu města Ústí nad Labem.

Hitler, Stalin a říjen

Na začátku 50. let dostala Leninovo jméno nová třída v hornické Porubě, která byla v roce 1957 přičleněna k Ostravě. Ulice vystavěná ve stylu "sorely" (socialistický realismus) se dnes jmenuje Hlavní třída.

Leninovy ulice v Itálii a Německu

◼ Nejspíš nikoho nepřekvapí, že množství Leninových ulic stále existuje v Rusku, na východní Ukrajině a dalších republikách bývalého Sovětského svazu. Zvláštní je, že 15 Leninových ulic dohledáte na internetové mapě v menších městech východní části Německa.

◼ Jedna z nich je například ve Weissenfelsu, kde před časem otevřel velkopekárnu dnešní šéf hnutí Ano Andrej Babiš, další ve Wachowě západně od Berlína.

◼ Ještě víc Leninových ulic se nachází v Itálii, mimo jiné třeba v Římě, Pise či Bologni, celkový počet se blíží třicítce. Na pár Leninových ulic narazíte i ve Španělsku, například v Seville. Naopak třeba v Polsku Leninovu ulici nenajdete.

◼ Jediné, co na vás s jeho jménem vypadne, jsou hostely v Krakově a Zakopaném pojmenované Good Bye, Lenin!

Dnešní Mariánské náměstí v Ostravě-Mariánských Horách bylo v roce 1945 "vysvěceno" na Leninovo, ale o 18 let později se změnilo na náměstí Karla Marxe. "Náměstí se místní představitelé rozhodli přejmenovat, neboť nepovažovali tento prostor za dostatečně reprezentující odkaz vůdce světového proletariátu Lenina. Proto bylo náměstí pojmenováno "jen" po Karlu Marxovi a Leninovo jméno nesla pouze třída v Porubě, kde byla později umístěna jeho monumentální socha. Myslím, že v Ostravě byl leninský kult obzvláště silný," podotýká kronikář města Martin Juřica.

Po dostavbě ostravské Nové radnice v roce 1930 dostalo přilehlé náměstí jméno po prvním československém starostovi města Janu Prokešovi. Za války neslo název Adolf Hitler Platz, pak Stalinovo náměstí a od konce 50. let až do roku 1990 to bylo náměstí Říjnové revoluce. Dnes je to opět Prokešovo náměstí.

Plzeňskou Husovu třídu, za války Egerlandstrasse, tamní radnice přeměnila na Leninovu pouhý půldruhý měsíc po osvobození města americkou armádou. Po sametové revoluci Plzeňští v přejmenovávání už tak rychlí nebyli: Leninova se stala opět Husovou až ke konci dubna 1991.

1. máj z roku 1955 na Lidické třídě v Olomouci, z níž pak vznikla třída Leninova (dnes třída Svobody).

Olomoucká Leninova třída, dnes Svobody čili hlavní ulice na západním okraji historického centra "hanácké metropole", nesla revolucionářovo jméno od roku 1963. Za války se jmenovala stejně jako do roku 1918 podle starosty z 19. století Josefa Engela, v roce 1943 dostala její jižní část název jméno Reinharda Heydricha. O dva roky později se se na 18 let proměnila podle prvního poválečného premiéra na třídu Zdeňka Fierlingera a severní část na Lidickou.

V Olomouci bylo od roku 1949 i náměstí Velké říjnové socialistické, dnes je to náměstí Palachovo.

Vladimír Iljič v občance

V Liberci si komunisté vybrali s jistou zlomyslností výstavní třídu vídeňského stylu s opulentními vilami, vedoucí kolem městských lázní, muzea a sídla zdejší Hospodářské komory. Původně třída Františka Josefa, poté Bayerova a pár let Šamánkova dostala název Leninova. V roce 1991 se změnila na Masarykovu. "Vždy to byla velmi frekventovaná ulice, kterou se chodilo na Liberecké výstavní trhy a s dětmi do zoo," říká obyvatelka Liberce Zdena Orctová.

Cestu po osmi největších českých městech končíme v Českých Budějovicích. Tam na konci 80. let neměli žádnou Leninovou ulici ani náměstí, pouze Leninovy sady s Leninovým pomníkem na dnešním Senovážném náměstí (dříve 1. máje). V periferní budějovické části Čtyři Dvory ovšem byla Leninova ulice mezi lety 1949 a 1963. Proč však tuto ulici, kde je dnes například sídlo Čs. církve husitské, na začátku 60. let odvážně přejmenovali na neutrální U Výstaviště, není známo ani vedoucímu městského archivu Danielu Kovářovi. "Důvody nevíme," říká archivář.

Marx byl oproti Leninovi nahlížen mnohem neutrálněji − v Brně byla Marxova ulice již v roce 1921.

Ve Vojkovicích nad Ohří u Karlových Varů jsme narazili na červenou ceduli s nápisem Leninova na konci uličky táhnoucí se podél železniční trati. Podle starosty obce Luboše Garaje nejde o relikt minulých dob, ale o recesi spoluobčana. "Ceduli jsem kdysi našel na šrotišti a vzal si ji domů," říká majitel domku, na jehož plotě artefakt visí. Muži, jenž nechce zveřejnit své jméno, místní přezdívají Lenin. V době perestrojky byl prý na zájezdě v Moskvě a nabalzamované tělo zakladatele sovětského státu viděl v mauzoleu na vlastní oči. "Myslíte si, že to opravdu byl německý agent?" ptá se chlapík se zjevným zájmem o historii, který žije v jediné "Leninově ulici" v Česku.

Na Slovensku jsou Leninovy ulice dodnes ve třech vesnicích (Bušince, Velké Úlany a Šoporňa) a o recesi nejspíš nejde. Alespoň v případě jihoslovenské obce Bušince, nacházející se na maďarských hranicích. Tam byla podle Lenina pojmenována ulice v nově vybudované části až na konci 80. let. "Jako student jsem se v roce 1989 hodně angažoval za změny a byl jsem pak i pro přejmenování zdejších ulic. Máme tu stále i ulici Vítězného února nebo Rudé armády," vypráví zdejší starosta Zoltán Végh. "Teď se na to dívám pragmaticky. Lidé přejmenování odmítají, protože by je to stálo peníze kvůli změně dokladů. Ekonomická situace je tady velmi špatná. Leninovu ulici tak u nás beru jako skanzen minulé doby."