Současná česká poezie má mnoho podob a hlasů. Tomu, jakým způsobem básně vypovídají o světě, v němž žijeme, se vůbec nic nepodobá. Kdo chce vědět a vidět, jak jazyk, který denně používá, vyhlíží v celé své kráse i hrůze, měl by číst verše. "Víš, kdy budeš dospělá?" zeptal se někdo své čerstvě osmnáctileté dcery. "Už jsem," řekla. "Nejsi. Dospělá budeš, až budeš mluvit krásným a přesným jazykem." Takže básně - třeba s tím trochu pomohou. Spisovatel a dramaturg literární kavárny Fra Petr Borkovec připravil pro magazín ego! cyklus, v němž představuje výběr českých básníků. Spíš mladších. A velice různorodých! Rubriku fotografiemi provází Radek Brousil.
V básnickém cyklu představujeme tyto autory:

◼ Jakub Řehák
◼ Jonáš Hájek
◼ Jitka N. Srbová
◼ Adam Borzič
◼ Martin Poch
◼ Elsa Aids
◼ Kamil Bouška
◼ Miroslav Olšovský
◼ Milan Děžinský
◼ Marie Iljašenko
◼ Luboš Svoboda

Milostná báseň

Udělám pro tebe všechno
Nejdřív ti najdu byt s okny do korun stromů
nepořádek v potoce pořádek v základech
tramvaj kavárnu bělobu na zdech

reklama
reklama

Naučím tě spát sladce jako když se noříš
do teplé hluboké řeky koupím ti slunce
barvy jantaru abys měla sílu
na každý trek

Zakážu ti spěchat zakážu ti pít
zakážu ti nepít zakážu ti všechny zákazy
O víkendu ti budu psát milostné básně
a budu ti je číst ve všedních dnech

 

Marie Iljašenko (1983)

◼ se narodila v Kyjevě v rodině s českými a polskými kořeny. Vyrůstala v Polici nad Metují. Vystudovala rusistiku a komparatistiku. Překládá z ruštiny, polštiny a ukrajinštiny. V roce 2015 vydala básnickou prvotinu Osip míří na jih, za kterou byla nominována na tři literární ceny (Praha, Drážďany, Olomouc).
◼ Žije v Praze. Básnířka vždy obklopená společností dobrých metafor; metricky různorodé verše se, zdá se, samy nalévají do skvostných pohárů slok, historky a situace hrají barvami a cpou se pečenými kanáry. Ale při svatebních obřadech vašich příbuzných a známých její básně nerecitujte. Nevěsta by mohla zdrhnout od oltáře a začít jiný život někde na severu, pohrdavá, temná a soustředěná na něco, co všem ženichům světa nahání úplně stejnou hrůzu.
◼ Na otázku, čím by se někoho, kdo poezii považuje za něco dávno odbytého, pokusila přesvědčit, že se plete, Marie Iljašenko říká: "S poezií je to podobné jako s hudbou, báseň může stejně jako písnička způsobit 'flash' – chytí a už nepustí. Neumí to pokaždé, ale mně se to už v životě několikrát stalo. Takové básně dokážou v neuvěřitelně přesné zkratce zachytit určitý životní pocit a můžou se dokonce stát vodítky – něco díky nim pochopíš a už ti to zůstane. Zatímco hudbou jsme dnes díky technologiím obklopeni skoro pořád, i když nechceme, poezie je exkluzivnější. A nese určité riziko, že se na ni nedokážeme soustředit, že s ní nedokážeme pracovat, že budeme mít pocit prohry. Ale jak říkává moje babička: Kdo neriskuje, nepije šampaňské."

Atlas nejistých míst

Slyšíš o nich od toho kdo o nich četl
a pak tažený silou gravitačního pole se ocitáš někde poblíž
například na předměstí Bombaje
nebo v zámořském departementu na ostrově Mayotte

Některá ve vědomí visí jako rozmazaná fotka
například Budapešť: nahota v zimě turecké lázně
Zimní Berlín: bolest mezi šestým a sedmým obratlem
Safed a Vídeň spojené tunely a cesty tam a zpět

Někdy je tak těžké vstát a lít do sklenky vodu
ale přísahám že jsem pořád v pohybu
pořád v pohybu a pořád blízko
houštinám a třtinám ostrova Mayotte

 

Aerodynamika

Miluju leden obratník obratu
naprostou nulu
Straka nechává na zídce ve sněhu
stopy letadel
Opět se vracím do času skluzavek
a dětských nemocí
Jako zamilovaný jinoch si hýčká obrázek své milé
objímám svůj polštář

Nauč mě pokoře
nemyslím tím nic biblického
nauč mě vidět
stopy letadel kde jiní vidí zemi
Naděl mi neděli
uprostřed dnů nekonečného týdne
a takovou lásku
která mě nevytrhne ze soustředění

Básně jsou publikovány poprvé.