Hyundai Elantra
Foto: Zuzana Ptáčková
Sedan nižší střední třídy se na český trh vrátil po čtyřleté odmlce, kdy Hyundai tento segment obsadil tehdy první generací hatchbacku a kombi i30. Co dokáže nabídnout model primárně určený pro asijský a americký trh? Jednoznačně příznivý poměr ceny, výbavy a prostoru, ukázal test.

Design nové Elantry je poměrně polarizující záležitost. Příznivci strohých německých linií ho nejspíš odsoudí jako změť křivek a oblin, zatímco obdivovatelé takzvaného "fluidního sochání" si bezesporu přijdou na své ještě více než třeba u nové i40. Proporční vyváženost však Elantře upřít nelze a dlouhý rozvor (2700 mm!) spolu s elegantně řešeným prosklením způsobí, že si lze auto zdálky splést s kupé.

Zatímco příď mísí hned několik prolisů a výřezů navazujících na šestiúhelníkovou masku, boky definuje hrana stoupající od kliky předních dveří a zvlněná linka, která obkružuje zadní blatník a směřuje pod vystupující hranu nárazníku. Světla jsou, jak je u asijských automobilek obvyklé, protažená široce do boků – ta zadní možná až příliš.

reklama

Interiér je přirozeně laděn ve stejném duchu. Dominantou palubní desky je středová konzole ve tvaru přesýpacích hodin. Projmutí v tomto případě plní účel nejen estetický, ale také nechává dostatek místa pro kolena. Soustředně umístěné ovladače klimatizace už známe třeba z ix20, rádio trochu absurdně postrádá funkci RDS a nezobrazuje názvy naladěných stanic. Malou výtku zasluhují také středové výdechy, které nelze uzavřít. Naopak čitelnost a přehlednost přístrojové desky a palubního počítače je bez diskuse výborná.

Sedadla možná na první pohled nezaujmou, ale tělo podpírají velmi dobře i na dlouhých cestách. Již zmiňovaná délka rozvoru činí kabinu v podélném směru nadprůměrně prostornou, na zadních sedadlech mohou mít vyšší cestující drobný problém s nedostatkem místa nad hlavou.

Zavazadelník prozrazuje, kde se šetřilo – jednoduché výsuvné vzpěry omezují prostor uvnitř, krátké víko není pro vkládání větších předmětů zcela ideální. Nijak nezakrytá táhla odjišťování zadních opěradel jsou vážným kandidátem na poškození, opěradla je tak či onak nutné ručně sklopit. Objem 485 litrů je však slušná hodnota, Elantra ji navíc uměle "nenafukuje" použitím dojezdové rezervy či sady na lepení, pod podlážkou se nachází plnohodnotné kolo.

Jediná volba

Zatímco v zámoří Hyundai dává na výběr ze tří benzínových motorů, k nám se dostal pouze základní 1.6 MPI, ovšem s nadprůměrným výkonem 97 kW (132 k) . Atmosférické motory se v nižší střední třídě začínají stávat spíše menšinovou volbou, ale Hyundai s Elantrou ukazuje, že přeplňování nemusí být jediným možným řešením. Standardem je šestistupňová manuální převodovka, za 40.000 Kč se nabízí i automat se stejným počtem rychlostí.

Jednoznačnou předností atmosférické jedna-šestky je kultivovaný a tichý chod, motor o sobě až do nějakých 3500 otáček nedává prakticky nijak vědět. Akcelerace není pocitově příliš svižná a ochota vytáčet se Elantře nijak zvlášť nepřebývá, přesto lze s trochou snahy (a pedálem zašlápnutým až k podlaze) z motoru vyždímat jistou gradaci a dočkat se výkonové špičky – ta však leží až za hranicí 6 tisíc otáček. To však běžného uživatele absolutně trápit nemusí, pro plynulý a zákonů dbalý provoz si vystačí s první polovinou rozsahu otáčkoměru.

Malým překvapením bylo vyhodnocování spotřeby. Obvykle totiž tabulkové hodnoty mají s realitou nedefinovanou žádnými normami společného jen málo. S Elantrou jsme se však bez nějakého většího omezování přiblížili k udávané kombinované hodnotě s rozdílem pouhých 3 deci – test skončil na čísle 6,7 litru. Rozptyl přitom nebyl nijak velký – na dálnici auto s přehledem udržovalo 6,9 litru, ve městě se až na výjimky pohybovalo mezi osmi a devíti litry. Naopak mimo město čísla spadla na hodnoty začínající pětkou. Osmačtyřicetilitrová nádrž tedy není žádným handicapem, jak by se mohlo zdát.

Hlavně měkce

Podvozek už v nižších rychlostech jasně napovídá, kam je tenhle vůz zaměřen. Kanálová víka, praskliny v asfaltu a jiné nedokonalosti našich silnic likviduje houpavě, náklony v zatáčkách dávají najevo, že rychlá jízda by mohla skončit dříve, než řidič zamýšlel a kinematika zadní nápravy (vlečená ramena) občas dovolí nějaký ten odskok bokem. Záď se na nerovnostech poměrně citelně rozvlní a nabádá ke spíše konzervativnímu tempu. Elantra je snad ještě více než ostatní modely značky (s čestnou výjimkou Genesisu) zaměřená na pohodlnou a pohodovou jízdu prostou výstřelků a dramat.

Hyundai Elantra (Avante) - reklama

Hyundai ElantraS tím ostatně koresponduje i řízení – pro Hyundai už typicky přeposilované a s umělým elektrickým odporem. Naopak v řazení těžko hledat chyby, páka má velmi přesný chod a kulisa rozumně stanovenou délku drah. Indikátor řazení můžete směle ignorovat, zpravidla radí přeřadit až v okamžiku, kdy by tak řidič učinil o vlastní vůli. Brzdy se dávkují obtížněji než u modelů navrhovaných pro evropský trh, velmi špatně se u nich odhaduje, kde přichází plný účinek. Vzhledem k velikosti a nízké hmotnosti auta (1,2 tuny) nepotěší poměrně značná citlivost na boční vítr.

Cenová politika na českém trhu je Elantře jednoznačně příznivě nakloněná. Základní výbava Classic startuje na 329 990 Kč, postrádá však rádio s přehrávačem. Velmi solidně vybavená verze Comfort stojí jen o 20 tisíc více a dalších 20 tisíc posune k vrcholné (a testované) Style. Paleta příplatků obnášela metalický lak (tmavá modř je dobrou kombinací nenápadné elegance, extravagantnější typy mohou zvolit třeba oranžovou) a paket Premium, který přidává litá kola o průměru 16 palců, vyhřívání předních sedadel, posuvnou loketní opěrku a zástěrky kol.

Nakonec se tedy cena zastavila na 413.000 Kč – bráno optikou "kolik peněz za kolik železa" je to velmi lákavý poměr. Renault Fluence a Chevrolet Cruze získávají dalšího závažného konkurenta a ani domácí stálice Octavia by tohohle „amerického Korejce“ neměla blazeovaně přehlížet. Elantra má své drobné mouchy, ale vnitřní prostor, dobré zpracování a příznivá cenovka je více než vyvažují.

Plusy: podélný prostor, spotřeba, řazení, chod motoru, cena, komfortní podvozek
Mínusy: táhla v kufru, řízení, absence RDS, dávkování brzd, středové výdechy

Základní cena: 329 990 Kč
Cena testovaného vozu: 412 990 Kč

Motor     atmosférický zážehový čtyřválec
Objem     1591 ccm
Výkon     97 kW (132 k) při 6300 ot./min.
Točivý moment     158 Nm při 4850 ot./min.
Maximální rychlost     200 km/h
Zrychlení     10,7 s
Převodovka     manuální šestistupňová
Spotřeba město/mimo/komb     8,5/5,2/6,4 l/100 km
Spotřeba během testu     6,7 l/100 km
Palivová nádrž     48 l
Délka x šířka x výška     4530 x 1775 x 1445 mm
Rozvor     2700 mm
Hmotnost     1232 kg