Nuselské podzimní kino je divácká samoobsluha. Projekční plátno obstarávají chuchvalce mlhy, které od koryta Botiče zaplňují ráno celé údolí. Film si na bílou stěnu, která zakryje domy i pilíře mostu, promítá každý sám. Představy a fantazie, jak by údolí vypadalo, kdyby...
Kdyby se už v roce 1926 ujal plán Zdeňka Pešánka, Stanislava Demela a Jana Alfréda Holmana, nebyl by v Nuslích problém s parkováním. Místo současných čtyř pilířů by most nesly jen dva, mezi kterými by se pnul velký železný oblouk. Ve čtrnáctipatrových pilířích měly být podle autorů umístěné velkokapacitní garáže, do kterých by se najíždělo jak z nuselského údolí, tak z pankrácké pláně. Pohodlný by byl takový most i pro pěší. Dole v údolí by si ve spodních patrech pilíře nakoupili, protože architekti pamatovali i na obchody, a pak by vnitřním výtahem vyjeli nahoru k tramvajové trati a mohli pokračovat přímo do centra města.
Kdo chce z údolí na most dnes, musí pěšky, v moderní stavbě žádné výtahy nejezdí.
Kdyby o rok později dostal zelenou projekt Bohumíra Kozáka a Stanislava Bechyně, byly by v Nuslích garáže také. Jen by jich bylo méně. Navrhovaný most tvořily po krajích dva železobetonové oblouky, mezi kterými podpíralo silnici šest rovných obdélníkových polí. V jejich spodní části počítali konstruktéři s krytými garážemi.
Kdyby dvojice Kozák–Bechyně zabodovala v roce 1938 v pořadí už třetí architektonické soutěži na propojení Pankráce s Karlovem, létala by nad Nuslemi vlaštovka. Zatímco se dnes na konci mostu na straně u Karlova větví silnice mezi ulice Sokolskou a Legerovu na zemi, navrhli Bechyně s Kozákem toto rozdělení vysoko ve vzduchu už nad parkem Folimanka. Jejich most připomínal z podhledu trup vlaštovky letící na Pankrác.
Jenže ani jedno kdyby nevyšlo. Nad Nuslemi ještě několik dalších desetiletí poletovaly pouze sny a mraky, kdežto auta jezdila dole v údolí. Až v roce 1965 se začal stavět podle projektu architektů Svatopluka Kobra, Stanislava Hubičky a Vojtěcha Michálka současný půl kilometru dlouhý most, bez oblouků a garáží. Ke slavným příhodám z jeho historie patří například ta, že zatěžkávací zkoušku obstaralo šestašedesát tanků. Jenže mnohem zajímavější bylo testování mostu pomocí raketových motorů přimontovaných k pilířům. Tento způsob si inženýři vyzkoušeli nejprve při dokončování televizního vysílače na Ještědu, a protože se osvědčil, použili ho také na Nuselském mostě.
Zbývá poslední kdyby. Je dobře, že most už stojí, protože kdyby se navrhoval až dnes, nerozhodovali by o jeho podobě architekti, ale možná sám prezident republiky. A most by mohl dopadnout stejně jako Národní knihovna na Letné.
Jak se tam dostat
Půjdete-li na most od Karlova, nejbližší MHD je zastávka autobusu 291
Dětská nemocnice Karlov. Z opačné strany pak stanice metra C Vyšehrad.
