RECENZE: Architekt Karel Prager chtěl stavět město nad městem, ale přednost dostaly paneláky.
VÝSTAVA

Město nad městem
Praha, nová budova Národního muzea
Výstava potrvá do 17. 4.

Když se Národní muzeum předloni s velkou slávou stěhovalo do uprázdněné budovy, v níž předtím sídlilo Rádio Svobodná Evropa a ještě dříve Federální shromáždění, byla vyhlášena soutěž na název nové adresy. Konkurz ale vyzněl do prázdna, dominantní objekt na horním okraji Václavského náměstí uvízl v hlavě lidí jako "Federál", což není pro muzeum dost přívětivé.

reklama

Železobetonový úzký monolit posazený na historicky starší budově pražské burzy je nejznámější stavbou architekta Karla Pragera (1923-2001). V útrobách této diskutované stavby je nyní ke zhlédnutí výstava věnovaná jejímu tvůrci. Připravilo ji Národní muzeum ve spolupráci s Centrem pro středoevropskou architekturu (CCEA), a to s názvem Město nad městem.

Budovy jako mosty

Titul je to přiléhavý, vždyť samotný "Federál" - hlavní exponát - je dům nad domem. Výstava upozorňuje na charakteristické prvky budovy, v chodbě s tmavými obklady blikají monitory s vizualizacemi a dobovými fotografiemi přibližujícími Pragerův návrh a postup stavby v letech 1967-1974.

Nová budova Národního muzea není ale jediným exponátem. Výstava se především zaměřuje na Pragerův ambiciózní plán. Český architekt obdivoval idealistické vize francouzského architekta Yony Friedmana, který uvažoval o stavbách na mostních konstrukcích. Prager se pokusil tyto vize realizovat. Navrhl soustavu budov posazených na pilířích - jakési město nad městem.

Byl to konkrétní plán pro pražské Košíře, Prager jej podrobně promyslel a připravil k realizaci, nakonec však zůstalo jen u velmi odvážného projektu. Jak ukazují model, dobové nákresy i vizualizace, měly se železobetonové monolity s desítkami bytových jednotek i zázemím pro sportovní či kulturní vyžití tyčit nad zelení a starší zástavbou.

V produkci sedmdesátých let, kdy byla panelová výstavba v plném proudu, se však Pragerovy návrhy minuly s tím, co bylo žádoucí. Architekt prosazoval variabilitu, bytové buňky bylo možné uzpůsobit podle přání nájemníka. Na sídlištích však vyrůstaly unifikované domy s přesně stejnými byty.

Primátor bořit nebude

Karel Prager založil a do své smrti vedl ateliér Gama, v němž vznikl návrh například pražské Nové scény, jinou slavnou realizací jeho ateliéru je Ústav makromolekulární chemie, jedna z prvních českých budov se skleněnou, smaragdově zelenou fasádou.

Strohá radikální architektura s důrazem na funkci a detail, jak ji Prager prosazoval, má mnoho odpůrců, zejména pak "Federál". Pražský primátor Bohuslav Svoboda dokonce veřejně uvažoval o tom, že by Pragerův dům na domě nechal zbořit. Tento výrok ho však usvědčuje z neznalosti věci. Budova je od roku 2000 kulturní památkou, její zboření není minimálně z právního hlediska možné.