Vladimír Rösel
Foto: HN – Martin Svozílek
Ministr kultury Jiří Besser v pondělí oznámil jméno budoucího ředitele Národní galerie, který po jedenácti letech vystřídá Milana Knížáka. Stane se jím ekonom Vladimír Rösel.

Ministr kultury Jiří Besser vyhověl v pondělí rozhodnutí výběrové komise a do funkce generálního ředitele pražské Národní galerie jmenuje ekonoma Vladimíra Rösela.

Röselovým posledním konkurentem byl historik Jiří Fajt, o jehož nominaci ministr rovněž uvažoval, když minulý týden zúžil "finále" na dva kandidáty.

"Můj první krok v roli ředitele je jasný. Musíme připravit rozpočet pro příští rok. Otázka, zda bude možné snížit současné vstupné, nebo dokonce zavést dny volného vstupu je zatím předčasná," řekl Vladimír Rösel Hospodářským novinám.

reklama

Otevřeme se světu

Rösel také řekl HN, že po nástupu do Národní galerie sestaví výstavní plán a soustředí se na zvýšení opakovaného zájmu návštěvníků, ale také možných sponzorů. "S tím souvisejí i vztahy se světovými galeriemi, které bych rád zintenzivnil,“ vysvětlil Vladimír Rösel.

Na rozdíl od Jiřího Fajta není Rösel specialista na současné umění, má však za sebou ekonomickou praxi v galeriích. „Prošel jsem moderní sbírkou Peggy Guggenheim, kde se pořádaly i výstavy současného umění, a také jsem zažil změnu koncepce v Solomon Guggenheim Museum v New Yorku,“ říká s tím, že Národní galerie má současné umění odborně dobře podchycené a vše ostatní už závisí na kreativní dramaturgii a finančních zdrojích.

„S tím si věřím budu schopen poradit i za pomoci oslovených odborných spolupracovníků,“ dodává Vladimír Rösel.

Rösel bude do funkce jmenován 1. června. Části odborníků ale vadí, že nemá kunsthistorické vzdělání ani dostatek zkušeností v umělecké oblasti.

Také podle končícího šéfa Národní galerie Milana Knížáka je nedostatečná odbornost v oblasti umění nevýhoda, Rösel se totiž bude muset spoléhat při rozhodování na podřízené.

"Rozhodnutí to nebylo lehké, ale nakonec jsem se přiklonil k tomu, aby Národní galerii vedl člověk schopný nastolit nový směr této instituce," řekl dnes ministr Besser. Röselův tým podle něj předložil mnohem komplexnější koncepci rozvoje galerie, která instituci otevírá zahraničí.

V Röselově týmu je například současný ředitel Sbírky starého umění Národní galerie Vít Vlnas. "Profesora Víta Vlnase znám třicet let, minulý týden jsem se s ním domluvil na tom, že bude odbornou silou v mém týmu. Ještě nevím, jak se bude jeho místo jmenovat, zda šéfkurátor nebo vedoucí sbírek. Měl by být však nadřazený ostatním ředitelům jednotlivých sbírek," říká Vladimír Rösel.

Konečnému verdiktu ministra předcházelo několik kol výběrového řízení. Kromě Rösela a Fajta se ho účastnili také ředitel Moravské galerie Marek Pokorný a Michail Odarčenko, který v minulosti působil jako poradce bývalého primátora Pavla Béma. Kandidáti se nejprve představili desetičlenné odborné komisi, v níž byli zastoupeni jak úředníci z ministerstva kultury, tak zástupci umělecké obce.

Odborník na letecký průmysl

Vladimír Rösel se zúčastnil již minulého konkurzu na šéfa Národní galerie, ve svém projektu tehdy zastával názor, že Národní galerie je velmi dobře řízena odborníky a ve svém čele potřebuje spíše manažera či ekonomického ředitele.

Rösel je akladatel, společník a jednatel společnosti Lombard Advisory Partners, která se zabývá investicemi, správou soukromého kapitálu, restrukturalizací podniků a obchodem s nemovitostmi. Podle obchodního rejstříku je i vedoucím poradenské společnosti v oblasti investic a financí s názvem Fieldstone Private Capital Group - organizační složka, jejímž zakladatelem je stejnojmenná londýnská firma.

V 80. letech údajně působil jako lektor v pražské Národní galerii.

Podle dostupných informací zahájil Rösel kariéru finančníka v roce 1991 v londýnské bance Bankers Trust, odkud o rok později přešel s dalšími zaměstnanci do Fieldstone Private Capital Group, před třemi lety působil i v poradenské firmě Babcock & Brown.

V roce 2006 jej týdeník Euro označil za odborníka na letecký průmysl, Lombard Advisory Partners se podílela na restrukturalizaci podniku Walter, tradičního českého výrobce leteckých motorů – dnes součást amerického koncernu GE.

Knížákovo horké období

Odcházející generální ředitel Národní galerie Milan Knížák opouští svůj post po dvanácti letech, během nichž ustál řadu petic a útoků především z řad umělců, teoretiků i pedagogů všech generací. Ti mu vyčítali, že Národní galerii uzavřel světu, vede ji spíš jako muzeum než živou galerijní instituci a za vzor mu dávali pražskou Galerii Rudolfinum, v jejímž výstavním programu se střídají zvučná zahraniční jména s tuzemskými osobnostmi výtvarné scény.

Už Knížákovo uvedení do funkce bylo sporné. Do národní galerie nastoupil v roce 1999, kdy ho jmenoval tehdejší sociálnědemokratický ministr kultury Pavel Dostál. Knížák však nebyl vítězem výběrového řízení.
Veletržní palác, kde Národní galerie prezentuje moderní umění, se za vedení Milana Knížáka stal dějištěm několika kontroverzních akcí.

Když zde například výtvarník David Černý měl převzít Cenu Jindřicha Chalupeckého za rok 2000, odmítl vstoupit do budovy, protože se předtím nepohodl s Knížákem na způsobu instalace svého díla – červeného auta zavěšeného jako kus masa na řeznickém háku.

Milan Knížák pak za rok Chalupeckého cenu zcela vykázal z Veletržního paláce, protože podle něho nezapadá do dramaturgie Národní galerie.

Svůj názor na Knížákovo působení v Národní galerii pak svérázně vyjádřila umělecká skupina Rafani v roce 2004. Umělci se tehdy veřejně vykáleli na zem v expozici českého a slovenského umění šedesátých let, a to poblíž díla Milana Knížáka.

Konkurz na nového ředitele vypsal už loni předešlý ministr kultury Václav Riedlbauch. Konkursem prošel vítězně Jiří Fajt, ministr končící vlády ho však nejmenoval, pouze jmenování doporučil svému nástupci Besserovi. Ten se ale rozhodl pro vypsání nového výběrového řízení. Jehož výsledek oznámil dnes.

„Současný statut Národní galerie umožňuje řediteli rozvoj osobnosti v nebývalé míře a Milan Knížák toho využil. Jeho osobnost přerostla značku NG. Instituce nesmí být personifikována. S ekonomem v čele se to snad nebude opakovat,“ doufá ministr kultury Jiří Besser.