Je to příběh příběh starý více než 300 let, a přesto stále aktuální. Premonstrátský řád zadal architektovi návrh kostela. Geniální barokní stavitel Jan Blahoslav Santini navrhl na půdorysu řeckého kříže symetrickou stavbu s vysokou věží a dvěma ambity, kruhovými otevřenými chodbami obklopujícími vnitřní zahradu.

Premonstráti se pustili do stavby, ale došly jim peníze. A tak ze Santiniho projektu byla nakonec postavena jen část, konkrétně kostel s jediným ambitem. I nedostavěný je ale chrám Jména Panny Marie ve Křtinách na Blanensku, o němž je tu řeč, velmi působivou stavbou. Tak jako ostatně všechna Santiniho díla.

Pokud se jej místní farnosti podaří dostavět, mohl by být ještě působivější. "První krok už jsme udělali před třemi roky, když jsme získali senát Mendelovy univerzity pro to, aby nám odprodali potřebný pozemek," říká křtinský farář Jan Peňáz. "Prostor jsme vyčistili, aby se tudy mohli lidé procházet. Chceme tu vyznačit půdorys chybějícího ambitu." I tímto způsobem chtějí motivovat návštěvníky k tomu, aby na dostavbu monumentálního barokního chrámu přispěli.

Podle Zdeňka Fránka z architektonického studia Fránek Architects bude stavba stát minimálně padesát milionů korun. Zvenku bude dostavěný ambit vypadat stejně jako Santiniho stavba, uvnitř ale půjde o novodobou architekturu, vzhledem i funkčně. "Bude tam garáž, občerstvení, místo, kde budou moci přespat poutníci, prostory pro koncert. Památkáři zatím nezaujali jednotný názor, ale kupodivu se spíš staví k tomu, aby uvnitř šlo o novodobou věc," říká architekt Zdeněk Fránek, který model pro křtinský kostel připravoval.

Kromě souhlasu památkářů teď stojí před farností ve Křtinách úkol největší, získat na dostavbu chrámu dostatek finančních prostředků. Mimo jiné počítají i se sbírkou, kterou má přímo v kostele podpořit vystavený model.

Barokní chrám ve Křtinách je vyhledávaným poutním místem. Podle legend stojí přesně v místě, kde křtily první moravské křesťany slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, na místě staršího kostela. Od slova křest je ostatně odvozen i místní název. Pod chrámem bohatě zdobeným freskami je kostnice, v níž jsou podle některých historických interpretací uloženy ostatky pánů popravených v Praze po bitvě na Bílé hoře.

Práce na stavbě kostela začaly v roce 1718, dokončen byl až dlouho po Santiniho smrti. Jeho půdorys má tvar rovnovramenného kříže, uvnitř proťatého kružnicí se čtyřmi vystupujícími ovály, díky nimž centrální stavba připomíná románskou rotundu s apsidami. Od července 2008 je národní kulturní památkou.