Televizní vysílač Ještě jako jediná stavba v Česku získal prestižní Perretovu cenu. Za aplikaci technologie v architektuře.
Foto: Shutterstock
Devadesát čtyři metrů výšky, do níž vysílači umožnila vyrůst řada unikátních patentů, plus elegantní tvar dominující celému okolí Liberce. Televizní vysílač Ještěd slaví 45 let od položení základního kamene.

Vysílač, kterému jeho autoři dali netypický tvar rotačního hyperboloidu, byl sice dostavěn v době normalizace, unikátní architektonické i konstrukční řešení přesto zaujalo porotu mezinárodního svazu architektů natolik, že mu udělila prestižní Perretovu cenu za užití technologie v architektuře.

Přes devadesát metrů vysoký objekt, který kombinuje horský hotel s televizním vysílačem, je dílem architekta Karla Hubáčka a statika Zdeňka Patrmana, díky němuž konstrukce věže dokáže bez problémů odolávat povětrnostním jevům na vrcholku hory v nadmořské výšce 1012 metrů.

reklama

Vysílač na Ještědu byl a je ojedinělou stavbou. Televizní vysílače svým vzhledem kopírovaly a dodnes obvykle kopírují  tovární komíny, jakkoli bývají obohacené o vyhlídkové terasy a restaurace. Ještědský vysílač byl ale od začátku zamýšlen jinak - měl nejen poskytnout nosič pro televizní antény, ale také nahradit původní horskou chatu s rozhlednou, kterou zničil požár.

Vrchol Ještědu byl oblíbeným cílem turistických výletů už ve druhé polovině 19. století. Na počátku 20. století už tu stál hotel s restaurací pro sto hostů. Už tehdy poskytoval zázemí i ty, kdo měli zálibu v zimních sportech. Byla tu sáňkařská dráha, že se v roce 1914 konalo první evropské mistrovství. Od roku 1959 sloužil hotel také jako televizní vysílač.

Když v roce 1963 vyhořel, úkol obnovit jej dostal architekt Karel Hubáček, o něco později zakládající člen slavného Sdružení inženýrů a architektů SIAL. Ve spolupráci se Zdeňkem Patrmanem navrhl stavbu, která plynule zakončuje  vrcholek hory nad Libercem. Pro ojedinělou stavbu spolu navrhli řadu postupů, které byly později patentovány - například kyvadlo, které vyrovnává příčné kmitání stavby, Zdeněk Patrman vyvinul ve spolupráci s Matematickým ústavem Akademie Věd ČR a později použil na několika dalších stavbách.

Základní kámen vysílače byl položen 30. července 1966, slavnostně otevřen byl objekt o sedm let později, 21. září 1973. Spolu s ním byla v sedle Černého vrchu postavena i chata Ještědka, která sloužila jako ubytovna pro dělníky pracující na výstavbě vysílače.