kopr
Foto: Lenka Požárová
Koprová omáčka bylo mé nejneoblíbenější jídlo. Nesnášela jsem ho, co mé vzpomínky sahají. Je načase si trauma vyléčit.

Stěhovali jsme se v mých třech letech. Moc si z té doby nepamatuju, ale v živé paměti mám přece jeden zážitek. Při nástupu do školky jsem prohlásila s typicky beraní tvrdohlavostí, že chodit tam budu jen pod podmínkou, že tam nevaří koprovku. V tuto chvíli se dobrá polovina z vás čtenářů zadurdí, co mám proti koprovce. Vždyť je to noblesní omáčka, jedna z nejlepších a nejtypičtějších pro českou kuchyni. Jsem ovšem ráda i za tu druhou polovinu z vás, které mám na své straně, a z koprovky dostávají kopřivku spolu se mnou.

Ve školce nějakým zázrakem slib dodrželi, ve školní družině jsem si však vyskakovat už nemohla. Patřívala jsem k těm dětem, co pravidelně v jídelně osiřely rýpajíce se ve studené šlichtě s přísným dozorem nějaké učitelky, která neměla slitování. Tuhé flákoty masa jsem držela za papulí často a jak známo, koprová omáčka takovou nepoživatelnou podrážku obsahovala pravidelně. Oschlé brambory potáhlé šedým škrobem k chutnosti jídla taky moc nedopomohly.

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.