Spotřebitelé se podle ČSÚ bojí růstu cen - Ilustrační foto.
Foto: Shutterstock
Češi jsou přeborníky v návštěvách hypermarketů. Potraviny tu převážně nakupuje 39 procent českých domácností. Zároveň ale roste potenciál farmářských trhů, kterým dávají přednost hlavně vzdělanější lidé s vyššími příjmy, konstatuje nový průzkum.

Alespoň občas nakupuje přes internet potraviny pět procent Čechů. Internet je jako kanál pro nákup potravin volen převážně vysokoškolsky vzdělanými lidmi, kteří žijí v domácnosti s vyšším příjmem (nad 50 000 korun), konstatuje aktuální výzkum společnosti GfK Czech.

Rostoucí podíl na trhu s potravinami získávají také farmářské trhy. Bodují stejně jako internetoví prodejci především u lidí s vyššími příjmy. Přestože internet a farmářská tržiště získávají nové zákazníky, v čele trhu s potravinami se nic nemění, s velkým přehledem vedou hypermarkety a supermarkety.

reklama

V hypermarketech utrácí za potraviny největší část výdajů 36 procent českých domácností. Jsme v tomto ohledu rekordmani i ve srovnání s nejbližšími sousedy - na Slovensku je to 29 procent domácností.

Stále oblíbenější jsou také diskonty, které preferuje 17 procent českých domácností (a 14 procent domácností slovenských).

Následují malé lokální prodejny potravin a postupně si silnější místo na trhu budují i farmářské trhy. Ty bodují nejen kvalitou, ale i dostupností zboží, které ve standardní obchodní síti nebývá.

Obliba farmářských tržišť je podle výzkumu GfK v celku jasně vymezena geograficky i demograficky. "Tento typ obchodů k nákupu potravin využívají především lidé do padesáti let. Farmářské trhy se stávají významným místem nákupu potravin především ve městech nad 20 000 obyvatel. Tento kanál je volen významně častěji lidmi s příjmem domácnosti nad 50 000 korun. To nasvědčuje, že farmářské trhy jsou trendovou záležitostí," říká Monika Bodorová ze společnosti GfK Czech.

Pro čerstvé potraviny si na farmářský trh místo do supermarketu alespoň jednou za měsíc dojde polovina obyvatel Prahy. Očekávají tu vyšší kvalitu, čerstvost a lokální zboží, cena při nákupu na farmářských trzích nehraje podle nich až takovou roli.

On-line nákupy elektroniky nebo drogerie jsou stále oblíbenější, ale obchodování potravinami po internetu je ve srovnání s tím stále marginální záležitostí. Občas tímto způsobem zásobuje rodinu jen pět procent respondentů průzkumu.

Co brání on-line prodeji potravin v tom, aby se stal něčím více než jen marginálním trhem? K nejčastějším bariérám, na které si potenciální klienti on-line obchodů stěžují, je malá kontrola nad nakoupeným zbožím nebo obavy z toho, že zboží nebude doručeno. A také dodací lhůty a poplatky za dodání.

Přesto ale výzkum ukazuje, že on-line obchody s potravinami mají prostor k růstu. 12 procent lidí, kteří v současnosti potraviny přes internet nenakupují, by s tím nemělo problém. A další čtyři procenta potenciálních zákazníků ani nevědí, že taková možnost na českém trhu s potravinami je.