Vyrazit na výlet v australském outbacku (V Austrálii tak označují panenskou přírodu nepoznamenanou člověkem; pustější a odlehlejší než buš – pozn. red.) vyžaduje značnou dávku odvahy. Nemilosrdné vedro, všudypřítomné mouchy a pouštní fatamorgány se zarputile vrývají do cestovatelského zážitku, až je přes ně téměř nemožné vnímat cokoli jiného.

S odstupem času však nebude nikdo, kdo by pochyboval, jestli to stojí za to. Dechberoucí skalní útvary, zářivě rudý písek a zlatavá barva buše představuje jedinečnou kompozici, kterou nelze zachytit žádným objektivem nejmodernější zrcadlovky.

Jako by o této skutečnosti věděly i místní kmeny domorodých obyvatel. Zejména při túře kolem velikánu Uluru totiž narážíme na cedule, které nás vyzývají, abychom zde naše fotoaparáty na chvíli odložili. Některé části australského středu mají totiž pro domorodce zvláštní význam a jejich úplnou symboliku lze vysvětlit jedině pomocí barvitého povídání, ústní formou. Fotografie tak údajně ubírá na důležitosti těchto míst, protože potom už není možné si o nich jenom vyprávět, příběhem popsat jejich původní kouzlo.

Plné boty písku jsou víc než plné fotoalbum.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se