Akce Zachraň jídlo
Foto: HN – Lukáš Bíba
Tisíc obědů zdarma se dnes v rámci happeningu Zachraň jídlo rozdalo na Václavském náměstí v Praze. Curry, které bylo na jídelním lístku, bylo připraveno výhradně ze zeleniny, jež by jinak skončila v odpadcích. Ročně tak jen v České republice skončí statisíce tun konzumovatelných potravin.

Z Václavského náměstí se dnes stává obrovská jídelna pod širým nebem. Během několika hodin tu rozdají tisíc obědů zcela zdarma. Nejde přitom o žádnou charitativní akci, curry zadarmo si tu od jedenácté do tří může dát každý. Skupina Zachraň jídlo jej uvařila výhradně ze zeleniny, pro kterou obchody neměly využití. Zelenina by jinak skončila v odpadcích, i když jí nic nechybí a dá se tedy bez problémů sníst.

„Zpracovali jsme kolem 250 kilogramů zeleniny,“ říká Adam Podhola, jeden z organizátorů akce. Ještě dnes ráno z nich v Klánovicích na Střední škole hotelnictví a gastronomie pod vedením šéfkuchaře Petra Peška pomáhal uvařit vynikající curry.

reklama

Za hostinou uprostřed města stojí skupina studentů, kterým není jedno, kolik jídla končí bez užitku v popelnicích. „Inspiroval mě dokument Z popelnice do lednice, který jsem viděl na festivalu Jeden svět. Investigativní formou ukazuje, na jakých úrovních se plýtvá a proč končí tisíce tun jídla zbytečně v odpadu,“ říká Adam Podhola, čerstvý absolvent Institutu mezinárodních studií v Praze.

Jak se vařilo kari pro tisíc lidí ze surovin, které by skončily na skládce
Rajčata

A tak se včera v podvečer dala asi dvacítka lidí do práce. Čistili a krájeli zeleninu a vařili a vařili, aby dnes kolem desáté bylo připraveno tisíc porcí k odvozu do centra Prahy. Na curry padl asi metrák brambor a k tomu zhruba po padesáti kilogramech mrkve, patizonů nebo květáku.

„V curry bude i lilek, cuketa a samozřejmě zázvor a česnek. Jde o neprodejné potraviny, které jsou nutričně v pořádku a dají se bez problémů sníst. Ale supermarkety je nevyužijí například proto, že nesplňují náročná estetická kritéria,“ vysvětluje Adam Podhola. V čem je problém? Například tvary a velikosti, které neodpovídají normám nebo po kterých zákazník právě nesáhne. Nebo zboží, které se blíží konci životnosti.

Za život vyhodíme přes pět tun jídla

Dnešní akce má sice charakter happeningu, problém plýtvání s jídlem, na který cílí, má ale globální rozměry. OSN uvádí, že ročně je z různých důvodů znehodnoceno a tedy člověkem nevyužito až 1,3 miliardy tun potravin. To je několikrát více než produkce potravin v hladem sužované subsaharské Africe (230 milionů tun). Jen v České republice podle odhadů skončí v popelnicích zhruba 730 tisíc tun potravin, tedy 69 kilogramů na člověka a rok, téměř polovina z toho připadá na vrub neekonomického chování koncového spotřebitele, tedy domácností. 

Obyvatelé rozvojových zemí jsou ve srovnání s průměrným obyvatelem Severní Ameriky nebo západní Evropy mnohem šetrnější – bez užitku vyhodí jen 6-11 kilogramů potravin ročně. To ale neznamená, že by rozvojový svět se svými zdroji potravin zacházel efektivně. „Plýtvání je přirozeně mnohem větším problémem v bohatých zemích a jde na vrub přílišnému nakupování, velkým porcím nebo nesrozumitelnému označování data spotřeby. V rozvojovém světě jde z 95 procent o neúmyslné ztráty, na nichž se podílejí hlavně špatné technologie pro sklizeň, nevhodné skladování nebo obaly,“ vysvětluje Martin Broža z českého zastoupení OSN.

 

V praxi to znamená, že se k lidem nedostane zhruba polovina afrického obilí. Ale také zhruba třetina zeleniny vypěstované ve Velké Británii neopustí pole. V odpadu končí plody, které se například tvarem vymykají požadavkům obchodů i zákazníků a jsou proto neprodejné. Smlouvy s obchodními řetězci, které své dodavatele penalizují, pokud nedokážou pružně zareagovat na poptávku, také nutí pěstitele udržovat naddimenzované kapacity.

Jak velký vliv má na lepší využití potravin technologie? V jihovýchodní Asii je výmluvným příkladem rýže. Ztráty v jednotlivých regionech se tu pohybují mezi 37 a 80 procenty úrody. Rozdíly mezi méně rozvinutým Vietnamem a technologicky pokročilejší Čínou se pohybují v desítkách procent. S tím, jak roste populace, znamenají menší ztráty nejen méně hladových, ale také menší tlak na půdu, spotřebu energie nebo vodní zdroje.

V rozvinutých zemích je základem plýtvání s potravinami lidský faktor. Statistiky připisují v Evropské unii až 41 procent nevyužitých potravin domácnostem, na výrobu připadá zhruba stejný podíl potravinového odpadu. „Trend je ve vyspělých zemích spíše vzestupný, i když v řadě zemí včetně České republiky nemáme dostatek statistických údajů,“ podotýká Michal Broža.

Banka jako šance pro neprodejné zboží

Tuny neprodejné, byť konzumovatelné zeleniny, ze kterých se dnes naobědvá tisícovka lidí na Václavském náměstí, získali organizátoři dnešní akce od obchodních řetězců i od jednotlivých pěstitelů. Některé z těchto firem mají s darováním potravin už dlouhodobější zkušenosti. „Zboží s krátkou dobou spotřeby, především potraviny a drogistické zboží, od nás putují k lidem v nouzi prostřednictvím České federace potravinových bank,“ říká Kateřina Pištorová za obchodní řetězec Makro. 

Ta funguje v České republice už od roku 2006 a momentálně má pobočky v pěti městech, včetně Prahy, Liberce nebo Ostravy. „Objem darovaných potravin se v posledních letech pohybuje kolem 200 tun,“ říká Fabrice Martin-Plichta z České federace potravinových bank. Na Václavském náměstí se v rámci akce Zachraň jídlo využije zhruba pěti až desetidenní objem potravin, které potravinové banky v Česku dostávají.

 

„Darují především velké firmy, které jsou na to zvyklé ze zahraničí, české potravinové banky jsou ale stále ještě v začátcích,“ říká. A to nejen ve srovnání s USA, kde před čtyřiceti lety zahájila činnost vůbec první potravinová banka. „Bez problémů bychom umístili 5000 tun, sklady jsou na to dost velké a poptávka převyšuje nabídku,“ říká Fabrice Martin-Plichta s tím, že se počet žádostí o potravinový dar u jejich poboček zvyšuje. Potraviny ze svých zásob dodávají vývařovnám pro bezdomovce, charitě, azylovým domům pro matky s dětmi i sociálně slabým seniorům.