Časopis Vkus, který vycházel v období protektorátu.
Foto: Národní muzeum
Jak se období protektorátu podepsalo na české módě a jak si ženy s nedostatkem šatů a látek poradily, vypráví publikace kurátorky Národního muzea v Praze Miroslavy Burianové. Doplňují ji dobové kresby a fotografie.

Do šatníku hvězd prvorepublikových filmů Adiny Mandlové a Lídy Baarové, protektorátního prezidenta Emila Háchy či druhé manželky nacistického pohlavára K. H. Franka Karoly nahlédnou čtenáři v publikaci s názvem Móda v ulicích protektorátu. Život-oděv-lidé. Její autorkou je kurátorka pražského Národního muzea Miroslava Burianová.

Knížka, kterou vydalo Národní muzeum (NM) s nakladatelstvím Grada Publishing, se věnuje dosud opomíjenému tématu módy za protektorátu. "Zavádí čtenáře do protektorátních domácností a jejich skříní, do továren, divadel či na Pražský hrad. Představuje i módu plesů plných hvězd stříbrného plátna," představuje publikaci mluvčí muzea Tereza Petáková.

reklama

V době Protektorátu Čechy a Morava (březen 1939 - květen 1945), která patří k nejsmutnějším obdobím novodobé historie, nebyla jen nouze o potraviny, z obchodů zmizely boty, látky i kosmetika. Podle Miroslavy Burianové se však ženy ani v době všeobecného nedostatku a přídělového systému nevzdaly touhy po elegantním a slušivém oděvu. "Dramatická doba přinesla úsporné střihy, kombinování a přešívání i změny linie oděvů," uvedla.

Publikace zahrnuje dobové módní kresby od Hedviky Vlkové, dlouholeté kreslířky z legendárního módního salonu Hanny Podolské, nebo snímky slavných fotografů Karla Hájka a Jindřicha Vaňka. Na stránkách našly místo také oděvy a módní doplňky ze sbírek Národního muzea. Mezi ně patří například opičí kožešinové paleto manželky prezidenta Hany Benešové či velká večerní toaleta herečky Adiny Mandlové.

Protektorát Čechy a Morava je dnes spojován s dramatickými i tragickými osudy odbojářů, s brutalitou okupačních orgánů, s prospěchářstvím kolaborantů, ale i s krásou nejslavnějších českých hereček, které v této době natočily desítky filmů. Kniha ukáže, zda dodnes oblíbené archivní snímky odpovídají dobové realitě, nebo zachycují idealizovanou představu svých tvůrců, ovlivněnou přáním cenzorů.