Německá Kostnice je kultovní místo. Jedinečná poloha u třetího největšího jezera Evropy s výhledem na nedaleké švýcarské Alpy, staré město prodchnuté historií, mezinárodní atmosféra a světově proslulý "ostrov květů" Mainau dělá z Kostnice zajímavou destinaci. Od roku 2014 do roku 2018 navíc město slaví výročí 600 let od Kostnického koncilu.
V roce 1414 se na Kostnici na čtyři roky upřel pohled celého křesťanského světa. Na tomto místě, daleko od středisek křesťanské víry, si vytyčili nemalý cíl: najít nového papeže. Král Zikmund Lucemburský svolal Kostnický koncil, čímž zahájil "největší kongres středověku".
Přístav a budova koncilu. Foto: Germany Tourism
Na historické svědky tohoto období ve městě na břehu Bodamského jezera narazíte doslova na každém kroku. Například za zdmi mohutné budovy koncilu se v roce 1417 konala jediná právoplatná volba papeže severně od Alp. Budovu koncilu v Kostnici, která vznikla ve středověku jako překladiště zboží italských obchodníků, si je možné dnes pronajmout na svatbu nebo na uspořádání konference.
Je stále největší budovou ve městě, což byl také důvod, proč byla před 600 lety vybrána pro uspořádání koncilu, který měl vyřešit papežské schizma. Je ale také jedním z míst, kde se rozhodovalo o životě českého kněze Jana Husa. Koncil ho za jeho myšlenky poslal v roce 1415 na smrt a Kostnice si letos 600 let od této události připomíná celý rok, který organizátoři nazvali Rokem spravedlnosti.
Jeho cílem je Husovu osobnost více představit a také ho uctít. "Myslím, že obyvatelé Kostnice mají stále k Husovi komplikovaný vztah. Obecně v Německu je znalost o tom, co psal, co žádal, jak působil nejen v Čechách, ale také v Evropě, dost mizerná. Včetně mé," říká Minne Bleyová z kostnické evangelické církve a připomíná tak, že ani stovky let po Husově smrti není církev v názoru na něj jednotná.
Kostnická katedrála. Foto: Germany Tourism
"Evangelická církev se diví, proč má slavit výročí upálení, to není důvod slavit. Pro nás je jedním z raných reformátorů, z těch, kdo orali půdu pro církevní reformaci," říká a dodává, že katolická církev podle ní stále vidí v Husovi kacíře.
Papež Jan Pavel II. v roce 1999 prohlásil, že lituje kruté smrti Jana Husa, a uznal ho jako reformátora církve. Některé Husovy názory (například ten, že kněz ve hříchu neplatně udílí svátosti) jsou ale dodnes katolickou církví vnímány jako teologicky vadné.
Jedním z hlavních programů je čtyřletá výstava Kostnický koncil a v Rosgartenmuseu se koná i výstava Kostnice kolem roku 1414, která trvá až do letošního podzimu. "V muzeu je i slavná Kostnická kronika, která zachycuje dobu koncilu z pohledu obyčejného obyvatele města, a je tak cenným zdrojem informací o životním stylu počátku 15. století," říká literární vědec, spisovatel a historik umění Henry Gerlach, který provedl skupinu českých novinářů pozvaných do Kostnice Českobratrskou evangelickou církví.
Loni se ve výroční den Husova úmrtí otevřela nová expozice v Husově muzeu, které sídlí v domě, jenž patří do souboru míst, v nichž Hus v Kostnici pobýval. K nim patří také bývalý dominikánský klášter, kam dal Husa uvěznit papež Jan XXIII. a kde je dnes hotel.
Koncil vyobrazený na fasádě jednoho z kostnických domů. Foto: Germany Tourism
Po stopách Jana Husa se lze v Kostnici vydat v rámci inscenované prohlídky nebo na kole, kterých je historické město na břehu jezera plné. Jako průvodce se za Ulricha Richentala, autora zmíněné kroniky, převléká i Gerlach. V kostnické katedrále (Münster) ukazuje místa, kde Jan Hus před 600 lety obhajoval své učení.
"Jako kněze ho nešlo odsoudit k smrti, museli ho nejprve odsvětit, dali mu kacířský oděv, oholili hlavu a nasadili čepici," říká a ukazuje značku na zemi, kde údajně Hus při odsouzení stál.
Po vynesení rozsudku Husa vedli k hranici. Jako místo jeho upálení se dnes prezentuje Husův kámen, místo v parčíku na okraji města. Vzniklo ale až v roce 1862 a vedle Jana Husa připomíná i Jeronýma Pražského, který skončil na hranici o rok později.
Barokní zámek a kostel sv. Marie na ostrově Mainau. Foto: Germany Tourism
Letošní připomínky Jana Husa se soustředí na začátek července. Různé pořady se ale konají už od začátku roku – začala série scénického čtení z Husových dopisů, v březnu bude přehlídka slam poetry na téma Hus a spravedlnost, v květnu bude mít premiéru Oratorium o Janu Husovi, na letní měsíce se připravuje i tematické pouliční divadlo. Na 3. července se plánuje slavnostní vzpomínkový akt v budově koncilu, jehož hlavním tématem bude smíření, říká Ruth Baderová z pořadatelské organizace Konzilstadt Konstanz.
O den později bude odhalena socha Jan Hus – cesta ke smíření, která vznikla v sochařské škole v Hořicích. Ve výroční den Husovy smrti 6. července se bude konat v kostnickém hlavním chrámu ekumenická vzpomínková bohoslužba.
Poslední velké oslavy výročí koncilu byly v Kostnici před 50 lety, kdy se vzhledem k politické situaci nepřipravovaly v česko-německé spolupráci. "Jsme rádi, že nyní můžeme slavit společně. Koncil je nejvýznamnější událost v dějinách města," říká Baderová.
Univerzitní město Friedrichshafen u Bodamského jezera. Foto: Germany Tourism
V blízkosti Kostnice najdete hned několik míst světového dědictví UNESCO, například nedaleký ostrov Reichenau s klášterním dědictvím nebo švýcarský St. Gallen, jehož klášterní knihovna je považována za nejkrásnější knižní sál světa. Světovým dědictvím UNESCO jsou od roku 2011 také zbytky kůlových staveb u Bodamského jezera, pocházející až z doby kamenné.
Metropole na břehu Bodamského jezera je ideální výchozí bod pro výlety na vodě. Mezi Kostnicí a Meersburgem jezdí trajekt. Rychlým člunem za 45 minut dorazíte do Zeppelinova muzea ve Friedrichshafenu. Výletní lodi z Kostnice vyplouvají téměř do všech míst u jezera. Lodí, pěšky nebo na kole můžete navštívit také ostrov Mainau, pravděpodobně nejznámější destinaci u Bodamského jezera. Díky mírnému podnebí se v rozlehlém zámeckém parku daří palmám, sekvojím, citronovníkům a pomerančovníkům.
