"Braunau není místem, kde byly páchány zločiny, jeho jediným zločinem je to, že se tu Hitler narodil."
Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE/dpa
Adolf Hitler i 70 let po své sebevraždě vrhá stín na své rodiště Braunau am Inn, píše agentura AFP. Tzv. Hitlerův dům se stal útočištěm pro oběti nacistického režimu, od roku 2011 je ale prázdný. "Nemá smysl dům zbořit, protože lidé budou lokalitou stále fascinováni," říká místní historik Florian Kotanko.

"Každý rok tu je stejný cirkus," mumlá si jeden kolemjdoucí při pohledu na malé shromáždění před žlutou fasádou. Adolf Hitler i 70 let po své sebevraždě ze 30. dubna 1945 nadále vrhá stín na své rodiště Braunau am Inn. Píše o tom agentura AFP.

Onoho 18. dubna pochodovalo městečkem na západě Rakouska u hranic s Bavorskem několik desítek antifašistů vyzbrojených slunečními brýlemi i přesto, že pršelo. Velká budova o 800 metrech čtverečních, před níž se shromáždili, je Hitlerův rodný dům. Symbolizuje minulost, která je dosud živá.

reklama

Organizátorka pochodu Astrid Hainzová obviňuje město, že dělá, jako kdyby tento dům neexistoval, ačkoli tu byl umístěn pamětní kámen k uctění oběti nacismu. "Je stále tady a je třeba s tím něco udělat. Je to naše povinnost," říká.

Rakouská vláda, která chtěla zabránit tomu, aby se dům stal cílem neonacistických poutí, v roce 1972 podepsala s majitelkou Gerlinde Pommerovou dohodu. Ta stanoví, že budova smí sloužit výhradně sociálně výchovným či administrativním účelům, vysvětluje mluvčí rakouského ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundböck.

rodiA A tA A

Rodiště Adolfa Hitlera v Braunau am Inn. Foto: ČTK/AP

A tak se Hitlerův dům, jak mu říkají místní, stal útočištěm pro handicapované osoby, tedy pro kategorii obyvatel, která byla obětí nacistického režimu.

Po 35 letech však paní Pommerová odmítla přistoupit na nezbytnou rekonstrukci, a tak dohoda pozbyla platnosti. Dvoupatrový dům je k velké lítosti státu, který za nájem dohromady zaplatil asi 240 000 eur (6,7 milionu Kč), od roku 2011 prázdný. Stát ztrácí trpělivost.

"Vypsali jsme konkurz, ale uvažujeme i o vyvlastnění," říká Grundböck.

V Braunau se 17 000 obyvateli se vedou živé diskuse mezi těmi, kdo by chtěli udělat z domu útulek pro uprchlíky, a těmi, kdo by tu raději viděli muzeum osvobození Rakouska.

Majitelka domu zachovává mlčení. Její rodina vlastní lokalitu více než jedno století, s krátkou výjimkou nacismu.

"Zdědila dům a inkasuje peníze, aniž by dodržovala dohodu. Mohla by udělat gesto a věnovat dům republice," uvádí místní historik Florian Kotanko.

Stejně jako hrstka antifašistů, kteří sem každoročně přicházejí, Kotanko soudí, že by se město, kde se diktátor 20. dubna 1889 narodil, mělo s nepohodlným dědictvím vypořádat.

"Nemá smysl dům zbořit, protože lidé budou lokalitou stále fascinováni. Lidé chtějí vidět, kde se narodil ten, kdo byl schopen vyhladit velkou část obyvatel v Německu, v Rakousku a jinde," zdůrazňuje historik.

"Místní lidé si nezasluhují, aby byli kvůli domu hanobeni. Braunau není místem, kde byly páchány zločiny, jeho jediným zločinem je to, že se tu Hitler narodil," říká starosta Georg Wojak.

Obyvatelé města však zřejmě budou ještě dlouho konfrontováni s minulostí Braunau, o němž se Hitler zmiňuje ve své knize Mein Kampf. Někteří se začínají stavět minulosti odhodlaně tváří v tvář, ujišťuje šéfredaktorka místního listu Monika Raschhoferová.

Zvyk místních posílat turisty hledající dům na opačnou stranu je minulostí. "Když tu mám hosty, vždy jim ukazuji Hitlerův dům i pamětní kámen. Je to součást Braunau," říká.