Zdraví českých mužů ohrožuje nadměrné pití alkoholu. - Ilustrační foto
Foto: Shutterstock
Zkušenost s alkoholem má v Česku podle nové zprávy OECD až 94 procent patnáctiletých. V roce 2012 připadlo na jednoho Čecha v průměru více než jedenáct litrů čistého alkoholu. Více než dosud pijí také Brazilci, Indové a Číňané.

Počet patnáctiletých, kteří mají zkušenosti s alkoholem, se v České republice v letech 2002 až 2012 zvýšil ze 70 na 94 procent. Uvádí se to ve zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes v Paříži zveřejnil její generální tajemník José Ángel Gurría. Ze všech zemí, které OECD sleduje, Česká republika vychází nejhůře.

I celková spotřeba alkoholu je v České republice nad průměrem zemí zkoumaných OECD, ale je relativně "stabilní". Nicméně průměr v rámci celé organizace má klesající tendenci. V roce 2012 připadalo na jednoho Čecha 11,6 litru spotřebovaného čistého alkoholu, zatímco odhadovaný průměr v zemích OECD činil 9,1 litru.

reklama

Problém s alkoholem je ale celosvětový, konstatoval Gurría. "Náklady společnosti a ekonomiky plynoucí z nadměrné konzumace alkoholu jsou na celém světě obrovské, a to zejména v zemích OECD," zdůraznil.

V této souvislosti poukázal na to, že nynější zpráva OECD zdůrazňuje potřebu naléhavé akce vlád a poskytuje jasné důkazy, že i nákladné preventivní kroky mířící proti neúměrné spotřebě alkoholu jsou z dlouhodobého hlediska rentabilní.

Pokud jde o spotřebu alkoholu dospělými v zemích OECD, podle dnes zveřejněné zprávy se odhaduje, že ročně připadá na jednoho člověka v průměru kolem deseti litrů čistého alkoholu, což je ekvivalent více než stovky lahví vína. Celkově tato spotřeba v uplynulých dvou desetiletích mírně klesla.

Mezi země, kde spotřeba naopak vzrostla, zpráva řadí zejména Finsko, Island, Izrael, Norsko, Polsko a Švédsko. Výrazné zvýšení bylo zaznamenáno v Rusku, Brazílii, Indii a Číně, i když ve dvou posledně jmenovaných státech jde o vzestup z nízké úrovně spotřeby.

Dokument rovněž upozorňuje, že v mnoha zemích OECD se zvýšila míra občasného těžkého a nebezpečného pití mezi dětmi a mládeží, především pak u dívek. Od počátku nového století podíl chlapců ve věku do 15 let, kteří již byli opilí, vzrostl ze 30 na 43 procent. U dívek jde o nárůst z 26 na 41 procent.

V Česku by ochranu dětí před alkoholem měl řešit zákon, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. Norma, která zahrnuje i kouření a nelegální drogy, čeká na projednání ve vládě, plánovaná účinnost je od roku 2016.

Podle návrhu by v ČR stouply sankce za prodej alkoholu dětem. Pokud by byly v provozovně opilé děti, byla by ihned na dva dny uzavřena. V prodejních automatech by alkohol nesměl být, protože nelze ověřit věk kupujícího. K prodeji na internetu by musel být systém ověření věku. Zákaz prodeje a nalévání by byl také ve zdravotnických zařízeních, školách, na akcích pro děti, ve stáncích, na tržišti a kromě piva i na sportovních akcích.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil ČTK řekl, že zatím se v Česku prodává alkohol v podstatě kdekoli, což ve vyspělé Evropě není. Platný zákon není dostatečně vynucován, pravicové vlády jinde v Evropě jsou v tom přísnější, uvedl.

Ve zprávě se rovněž uvádí, že analýza dopadu preventivních opatření proti zneužívání alkoholu v České republice, Kanadě a Německu ukazuje, že tato aktivita může snížit míru silného pití a závislosti na alkoholu o pět až deset procent.

Jako vhodné kroky v boji proti alkoholismu OECD doporučuje především péči lékařů, kteří mohou ohrožené lidi upozornit na škodlivou míru pití a přimět je, aby tento problém začali řešit. Důležité jsou i přísnější zákony upravující možnou spotřebu alkoholu před jízdou, čímž lze snížit počet obětí dopravních nehod. V České republice zákon alkohol za volantem zakazuje.

Vhodné je podle OECD také zdražování alkoholických nápojů zvýšenými daněmi nebo zavádění minimálních cen levnějšího alkoholu. Pomoci může i větší regulace reklamy nebo investice do výchovy mládeže zaměřené na varování před škodlivostí pití alkoholu.