V deštném pralese si nezačnou grilovat, nicméně je pravda, že šimpanzi dokážou pochopit koncept vaření. Jsou dokonce ochotni odložit snězení syrové potravy, odnést jídlo do určité vzdálenosti, aby bylo uvařeno, a jíst tedy později. Vyplývá to z nové vědecké studie, o které informovala agentura Reuters.

Výsledky studie vycházejí z devíti experimentů provedených v rezervaci Tchimpounga v Kongu. Zveřejněny byly v časopise Proceedings of the Royal Society B. Experti při nich zjistili, že šimpanzi mají mozkovou kapacitu potřebnou k vaření, včetně plánování, porozumění příčiny a důsledku a odložení uspokojení. Postrádají nicméně schopnost rozdělat oheň. Když je jim ale zdroj tepla poskytnut, šimpanzi "mohou být schopni manipulovat s ním, aby vařili," uvedl vývojový psycholog Felix Warneken z Harvardovy univerzity, který na studii pracoval s Alexandrou G. Rosatiovou.

I když se výsledky bádání zdají být jen pro zasvěcené, mají i širší význam. Podporují totiž myšlenku, že vaření urychlilo lidskou evoluci. Jestliže mají šimpanzi kognitivní schopnosti vařit, předchůdci člověka druhu australopithecus to nejspíš dělali také, myslí si antropolog Richard Wrangham. "S jen o trochu větší mozkovou kapacitou mohli australopithekové nalézt způsob, jak používat oheň, aby si mohli uvařit jídlo," tvrdí.

Podle archeologických nálezů začali lidé používat oheň před milionem let.

Některé z experimentů potvrdily závěry studií jiných expertů – například že šimpanzi dávají přednost opraženým sladkým bramborám před syrovými. Tyto průzkumy ale netestovaly to, jestli mají šimpanzi mentální schopnost vařit. Jiné testy to ale dělaly.

Vědci jim například dali dva kontejnery: jeden fungoval jako vařič a druhý ne. Šimpanzi zjistili, že jeden z nich mění brambory ze syrových na uvařené. Když dostali na výběr, do kterého ze dvou přístrojů jídlo dají, téměř vždy si vybrali vařič; dávali najevo, že tomu rozumí a že chtějí počkat, až se jídlo uvaří.

I když šimpanzi obvykle jedí jídlo okamžitě, kvůli jeho uvaření překvapivě byli ochotni přejít místnost. Když to udělal první z nich, vědci se domnívali, že našli "šimpanzího génia", uvedl Warneken. Ostatní to ale udělali stejně: chápali, co vaření obnáší, a byli ochotni odložit své uspokojení z jídla a počkat, až bude potrava uvařená.