Nízkoenergetická budova Amazon Court v Karlíně. Na snímku budova s nasávacími otvory pro tepelná čerpadla
Foto: HN - Jiří Koťátko
Jestli chcete vidět hutný a nadupaný koncentrát nejlepších staveb od světových autorů na jednom místě, není v Česku lepší místo než současný Karlín v Praze. Staré dějiny architektury hoďte do kontejneru. Karlín nezadržitelně roste a přidává nové kapitoly jednu za druhou.

Kdyby byl Karlín nudný, netekly by sem peníze a nestálo by za to o něm psát. A o Karlíně se píše překotně a horlivě. Právem. "Jak Karlínu pomohla velká voda," suše okomentoval architekt Jano Štempl fenomén této čtvrti.

Z nevyužitých pozemků a umazaných průmyslových hal vznikají nejzajímavější architektonické počiny nejen v Praze. Malá lokalita kolem čtyř téměř přísně rovnoběžných ulic láká osvícené investory. A ti mají kapitál, nadhled a kuráž získat ke spolupráci dobré a známé zahraniční architekty.

"Je to jedno z prvních developerských území v pražské historii," hodnotí příležitost k výstavbě architekt Josef Pleskot. Velká jména z Dánska, USA, Katalánska, Itálie, Švýcarska i Rakouska přináší do staré dělnické periferie svižnou a nebojácnou architekturu. A smělé nápady mají také čeští architekti.

reklama

Nábřeží je jako zadnice schovaná v kalhotách

Architekt Tomáš Hradečný považuje čtvrť z 19. století za velmi moderní urbanistický koncept, "kterému se neumíme ani přiblížit". Oblast má pochopitelně stále své průšvihy a zatím nevyužitý potenciál.

"Pod oknem kolem šedejch domů Evropu odděluje viadukt," zpívá Ivan Hlas ve známé písničce. A právě tento song se vybaví jako první architektu Janu Malínskému, autorovi návrhu domu ve tvaru barevné vlnovky, když se ho zeptáte: "Co tě napadne jako první, když se řekne Karlín?" Má černou duši, ó Karlín.

Příběh ulic

Klidná Pernerova

Kopíruje svah kopce Vítkov. Je to nejklidnější ulice, na které potkáte jen hrstku lidí. Můžete vnímat vůni a chlad zeleného Vítkova, který dává ulici svoji nezaměnitelnou atmosféru. Mír tu pravděpodobně zůstane, i když se postaví stavby, které jsou zde naplánovány.

 

Živá Křižíkova

Ulice, která nejvíc žije, přestože není nejrušnější. Městský život vesele tepe v kavárnách a barech. Zajímavá je i tím, že protíná Karlínské náměstí a stojí na ní bazilika.

 

Zaplivaná Sokolovská

Měla by být hlavní osou Karlína, vždyť míří do ulice Na Poříčí a na Náměstí Republiky. Doporučuji se jí vyhnout a v nejnutnějším případě ji rychle přejít napříč. Prohlašuji ji za ostudu Karlína. Ulice, kterou zdobily krásné Křižíkovy lampy, je špinavá, zaplivaná a zanedbaná. Bohužel nově postavená architektura zde patří k nejhorším a podprůměrným. Zastavte se určitě u zajímavého domu Hamburk, ten je jeden z nejstarších.

 

Mrtvé Rohanské nábřeží

Praha nemá klidná a tichá nábřeží, protože byla obětována automobilové a tramvajové dopravě. To se promítlo i do ulice Rohanské nábřeží. Tudy auta pouze projíždějí, aniž by řidiči měli chuť a potřebu zaparkovat nebo odbočit v této čtvrti. Aby se dalo říct, že je to bulvár – protože zde stojí paláce, které na bulvár patří – čeká ji zásadní rekonstrukce. Ve všední den rušná a hlučná, plná smradu a kouře. O víkendu opuštěná, prázdná a pustá.

 

Negrelliho viadukt si říká o rekonstrukci a otevření lidem. Když se projdete po Rohanském nábřeží v neděli dopoledne, potkáte jednu ženu se psem a umývače oken. City ožívá jen ve všední den, o víkendu je bulvár mrtvým místem, kudy projíždí jen auta. Čtyřproudovka protíná Karlín jako šavle a rozděluje čtvrť na zcela odlišné světy. I to dobrý architekt umí přijmout a změnit.

Moderní podloubí po celé délce by mohlo přilákat lidi k procházkám, ale bohužel nesmyslně končí za křižovatkou. Chybějí stromy a propojení s břehem Vltavy. U řeky očekáváte velkolepou promenádu, ale ta se smrskla na štěrkovou cestu pro osamělé běžce. Nejste v centru dění, ale mohli byste být. Vždyť náplavky o kus níž proti proudu jsou chloubou pražského centra.

Jako by část u Vltavy nebyla srdcem, ale pouhou zadnicí. Přitom tu stojí nejzajímavější stavby Prahy, například velkolepá bílá kostka Amazonu. Jako by se Karlín nyní řeky bál, ačkoliv k řece vždy patřil. 

Hnusné kouty v milionářské čtvrti. Také to je Karlín

Klasicistní a secesní Karlín, to je památková zóna i špinavé, zapomenuté a ospalé kouty. To vše tvoří unikátní atmosféru. Stačí nahlédnout přes železnou bránu v ulici Křižíkova do tichého vjezdu s garážemi… A vracíme se o sto padesát let zpátky.

"Karlín byla snadná úloha pro urbanisty první poloviny 19. století. Pragmatické bloky a specifická poezie počátků industriálního věku se naplno opěvují až nyní, kdy průmysl odešel," zamýšlí se architekt Pleskot nad fenoménem Karlín.

Žádná jiná pražská čtvrť se v současnosti nerozvíjí dynamičtěji. Výstavba v progresivním Smíchově se téměř zastavila, Holešovice spí, Karlín roste. Zdařilé rekonstrukce továren a průmyslových objektů stojí vedle starých činžáků, nových bytových domů a kancelářských budov a mísí se s tichými a hnusnými dvory. Kontrast.

Atraktivní práce i klidný domov na čtyřech ulicích

"Je to dobré místo pro práci a bydlení," říkají mi všichni, kteří se sem v poslední době cíleně přestěhovali. Nové budovy plné kanceláří přináší pracovní příležitosti. Dobrou adresu z Karlína dělá i poloha blízko centra a snadná dostupnost. Zároveň stojí v přírodě.

Z jedné strany na obyvatele dýchá zelená masa Vítkova, z druhé strany uklidňuje Vltava. Přirozenou hranici tvoří Negrelliho viadukt a magistrála, na konci uzavírá prostor mohutná Invalidovna. Karlín je ohraničený, pochopitelný, jednoznačný, lapidární a velmi zajímavý.

 

Architekt Radek Lampa v Karlíně postavil lávku pro pěší na Rohanský ostrov. Učí na Fakultě architektury ČVUT a řídí vlastní atelier RALA.