"Až dostuduji práva, ráda bych pracovala v advokacii, pokud se uchytím."
Foto: Milan Jaroš, Respekt
Nechat politiky? Ne, to ji nenapadlo ani ve chvílích, které považuje za nejhorší v životě. "Myslím, že i české politice prospěje, když se čas od času objeví někdo, z něhož nestříká sebevědomí na každém kroku," tvrdí Věra Jourová. V rozhovoru přiznává, že ven z krize po obvinění za braní úplatků jí pomohla sebeúcta a vědomí, že nic nespáchala.

Doufala jsem, že se otázkám rovnosti pohlaví, které ona má ve svém "bruselském popisu práce" a které mě už svým názvem děsí, dokážeme vyhnout. Jenže se ukázalo, že to nejde. Věra Jourová je totiž − troufám si tvrdit − workoholička jako vystřižená z časů Steva Jobse. Ať už se jí zeptáte na Třebíč, manžela nebo Ruzyň, vždycky skončí u práce. Ještě že je obdařena tak silnou dávkou otevřenosti.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.