MUDr. Karel Nešpor CSc.
Foto: Profimedia
Karel Nešpor četl v dětství jednu knihu denně, takže vlastně trpěl závislostí. Dnes léčí závislosti druhých a s Jaroslavem Seifertem objevuje astrální světy.

Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Noční stolek u postele nemám. Jestli to myslíte obrazně, knihy, k nimž se vracím, jsou např.: Sogjal Rinpočhe Tibetská kniha o životě a smrti s předmluvou Václava Havla, knihy Swamiho Satyanandy o józe v angličtině nebo české překlady knihy mistra Sü Ming-tchanga o čchi-kungu.

reklama

Jaký je váš nejoblíbenější spisovatel?

Z českých spisovatelů je to určitě paní Daniela Fischerová a třeba její kniha krátkých povídek Jiskra ve sněhu.

Jaké knížky jste měl rád v dětství?

V dětství jsem měl období, kdy jsem četl rychlostí jedna kniha za den. Co mě hodně ovlivnilo, byl překlad z čínštiny Bohyně milosti aneb Jak zahubila vášeň řezbáře nefritu. Byl to dobrodružný příběh prokládaný lyrickými verši. Později jsem tuto metodu napodobil a krátké básně najdou čtenáři např. v mých knihách Léčivá moc smíchu nebo Sebeovládání.

Která knížka vás naposledy překvapila?

Nebylo to naposledy, ale byl to silný zážitek. Kamsi jsem cestoval a na nádraží jsem si koupil Seifertovu Halleyovu kometu. V duchovních naukách se někdy mluví o astrálním světě. Tomuto pojmu jsem do té doby naprosto nerozuměl. Začetl jsem se do knihy a byl jsem tam, ani jsem nevěděl jak.

Čtete jistě odborné knihy, nicméně − máte rád i beletrii, jež se vztahuje k medicíně a závislostem, tedy k vaší profesi?

Kdysi jsem četl Londonovu knihu Démon alkohol. Nemám ale pocit, že bych se tam dozvěděl něco nového. Také nemyslím, že by to byla vhodná četba pro mé střízlivé přátele.

S kterou spisovatelkou byste šel rád na večeři?

Určitě s Danielou Fischerovou. Známe se z doby, kdy jsme prodělávali výcvik v psychoterapii. Pojí nás dlouhé přátelství. Jedli bychom něco vegetariánského a pili čaj. Samozřejmě že ne v nějakém zakouřeném brlohu.

A s kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let?

Zase s Danielou Fischerovou. Vícekrát mi dobře poradila. Třeba mi zakázala v knihách pro veřejnost používat věty delší než dvě řádky. Navíc je s ní legrace. Jednou vystřihla se svojí dcerou v poloprázdném autobuse veřejné dopravy scénku, na kterou by mohli být hrdí i Voskovec a Werich.

jarvis_5579b452498e97764b91332d.jpeg
 
Foto: archiv nakladatelství
jarvis_5579b452498e97764b913331.jpeg
 
Foto: archiv nakladatelství