Jedná se o unikátní prostor. Řada jiných obdobných staveb už zanikla.
Foto: ČTK
Desítky prvních návštěvníků dostaly v neděli příležitost podívat se do protiatomového krytu pod brněnským hradem Špilberk. Americký fond chce do dvou let prostor zpřístupnit veřejnosti a připomínat v něm historii komunismu a studené války. Kryt bude šest týdnů fungovat v takzvaném zkušebním provozu. První návštěvníci v něm dokonce mohli strávit noc.

Do dvou let chce obecně prospěšná společnost Americký fond zpřístupnit lidem dříve tajný protiatomový kryt pod brněnským hradem Špilberk. Pro návštěvníky připraví zážitkovou expozici s připomínkou studené války a komunismu. Projektu zatím chybí peníze, řekl historik Pavel Paleček.

V neděli se do dříve tajných prostor se vstupem z Husovy ulice dostaly desítky prvních návštěvníků. Americký fond kryt převzal od města letos v lednu. Nainstaloval do něj dobový nábytek, protože ten původní byl už shnilý. Zachovalo se jen několik kusů, například skříň ještě z dob německého wehrmachtu. "Teď budeme mít šest týdnů zkušebního provozu," uvedl Paleček. Někteří hosté v krytu strávili dokonce noc.

reklama

Místo působí stísněným dojmem, má vlastní zásobárnu vody, ubikace, záchody a sprchy. Kromě vstupu z Husovy ulice je jeden únikový východ před hradem Špilberk. 

Podle ředitele Vojenského historického ústavu Praha Aleše Knížka je prostor brněnského krytu unikátní. Řada jiných obdobných staveb už zanikla. Například z protiletadlového krytu pod Václavským náměstím v Praze jsou podzemní garáže pro auta, v jiném pražském krytu pod vrchem Vítkov fungovalo v 90. letech jedno z místních rádií. Prostor v Brně je podle Knížka původní a nedotčený něčím, co se odehrálo po roce 1990.

"Z pohledu ČR je to záležitost zcela ojedinělá. Většina krytů byla zničena nebo upravena. Pro pochopení doby totality to má absolutní význam," řekl.

Podle Palečka by v budoucnu prohlídka krytu mohla navázat na prohlídky v kasematech na hradě. Návštěvníkům má cesta do krytu přinést zážitek. "Kryt budeme postupně dovybavovat audiovizuálními efekty. V Brně není místo, kde by se lidé mohli seznámit s dějinami komunismu nebo dobou studené války. Ale chceme říci více o dějinách kultury, obchodu, místě Brna v dějinách Evropy," uvedl Paleček.

Lidé by se měli při prohlídce i zapojit, například točením sirény nebo ovládáním agregátů. "Chceme, aby dělali věci, které je učiní součástí expozice," uvedl Paleček. Podle něj ale bude nutné do prostor investovat zhruba tři miliony korun. Americký fond zatím nemá sponzora a na zpřístupnění prostor se podílí dobrovolníci. 

Kryt s kódovým označením 10-Z je ale nadále součástí integrovaného záchranného systému kraje. Musí tedy současně splňovat kritéria využití v případě krizového řízení. První kryt pod Špilberkem vznikl v době nacismu v souvislosti s americkým a sovětským bombardováním města. Po druhé světové válce byl na místě úspěšný velkoobchod vínem firmy Löwy a Šmíd.

"Ten komunisté dva dny po puči ihned majitelům sebrali, aby v něm vybudovali atomový úkryt, odolný proti zbraním hromadného ničení. Mohlo v něm zůstat naráz 500 osob po dobu tří dnů. Až do roku 1993 jej spravovala armáda a byl přísně tajný," uvedl Paleček.

Do krytu pod hradem Špilberk se vstupuje z Husovy ulice. Skládá se ze tří souběžných, navzájem propojených štol. Druhý velký kryt má město pod Petrovem. Kryty dřív sloužily vojenským účelům a pro civilní ochranu. Po roce 1989 se s jejich budováním přestalo. Město má 272 trvalých, tlakově odolných krytů, kam by se v případě nouze vešlo 40 tisíc lidí. Většinou jsou nevyužity.