Jihočeská kulajda z čerstvých hub
Foto: Pavel Vítek
S houbami to zatím není nic moc, nicméně i v suchopárech se jich dalo najít pár, aby bylo alespoň na polévku. Jsme národ houbařů, umíme si poradit i s málem. A vedle bramboračky máme víc polévkových pokladů české kuchyně.

Říká se, že polévka je grunt a hlavní jídlo špunt, k tomu ještě nejlépe sladká tečka − teprve pak se mluví o pořádném jídle. Ale dřív to bývalo jinak. Zvlášť v létě polévka často nahrazovala celý oběd, zejména taková, co v ní stála lžíce. Pak občas ještě hospodyně přidala buchtu či borůvkový koláč do ruky, to už ale musela být neděle nebo svátek. Polévka většinou stačila. Musela.

A neplatilo to jen v chudších krajích. V těch bylo naopak třeba otáčet se ještě mnohem víc, aby vůbec bylo co dát do polévky. Žádná smetana, z té se stloukalo máslo, když mouka, tak spíš tmavá. Což dobře odráží i dvojice našich nejznámějších polévek z hub − kulajda a kyselo.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.