Jan Zrzavý: Neděle v Camaret z roku 1930
Foto: European Arts
Majitele bude měnit umělecké dílo, které bylo dlouhá léta ukryté v soukromé sbírce. Nikdy se nedostalo ani na žádnou výstavu. Obraz Jana Zrzavého nazvaný Neděle v Camaret se začne dražit za 6,8 milionu korun, dle odhadů se může prodat za 12 milionů bez aukční přirážky.

Přístav s kotvícími loďkami, zasněné domy, průhled na volné, klidné moře, takový je obraz Jana Zrzavého nazvaný Neděle v Camaret z roku 1930, který bude v neděli hledat nového majitele v aukci pražské síně European Arts. Dražba začne na vyvolávací ceně 6,8 milionu korun, a kdyby se splnil předpoklad organizátorů, že unikátní dílo dosáhne ceny 12 milionů bez aukční přirážky, byl by to vůbec nejdražší Jan Zrzavý na našem trhu.

reklama

Znalec umění Karel Srp o Neděli v Camaret napsal, že tu proslulý český malíř "zachytil víc než jen přístav v Camaretu. Dal výraz své představě 'boží země', v níž jsou lidé spojeni s mořem a nebem a všeobklopujícími živly".

"Obraz tohoto typu od Jana Zrzavého se na trhu dosud neobjevil," je přesvědčen ředitel síně European Arts Albert Trnka. "Děl, kde Zrzavý ztvárnil přístav a loďky, je mnoho. Ale toto je jedno z těch zásadních, která, pokud existují, jsou ve veřejných galeriích."

Neděle v Camaret (setkáváme se i s názvem Přístav v Camaret) je z doby, kdy tvůrce ono téma poprvé zformoval do kompozice, z níž potom vycházel po celá desetiletí. "Jeho hodnotu zvyšuje také to, že je známo, z jaké sbírky pochází," zdůrazňuje Trnka.

K tomuto obrazu totiž existuje menší temperová varianta, která byla mnohokrát publikovaná. Ve 40. letech se v souvislosti s ní v literatuře objevila informace, že "její velkou verzi vlastní ing. J. Holub z Prahy". Původní majitel ji však nikdy nepůjčil na žádnou výstavu, a tak přichází na trh jako svěží a neokoukaný objev.

V posledních letech se vynořují Zrzavého obrazy, které dlouhou dobu nebyly známé, a tak se povědomí o umělcově díle i dnes, skoro čtyřicet let po jeho smrti, pořád ještě doplňuje.

V nedělní aukci se bude dražit klasické, moderní i současné umění. "Kromě Neděle v Camaret přijde pod kladívko například dílo romantického krajináře Leopolda Stephana Údolí Váhu u Trenčína, Kubistická kompozice s kloboukem Františka Foltýna z roku 1924 nebo plátno Nehoda současného mladého umělce Lubomíra Typlta," vypočítává Albert Trnka.

Síň European Arts vstoupila na trh teprve před třemi lety. V letošním jarním žebříčku nejdražších obrazů se jí podařilo umístit na třetí, páté a deváté příčce s díly Jindřicha Štyrského, Jakuba Schikanedera a Otakara Kubína.