Ilustrační foto.
Foto: foter.com/erix!
Podle genetických analýz sdílí moderní lidé geny s neandrtálci. Evropané a Asiaté v sobě mají od jednoho do čtyř procent jejich genetické informace. Zkoumání kosterních pozůstatků pomohlo odhalit, že naši prapředci se s neandrtálci křížili.

Lidé nejsou "čistokrevní", podle genetických analýz v sobě možná nosíme DNA neandrtálce. Potvrzují to odborníci z Harvard Medical School v Bostonu. S příbuzným člověka, který se z Evropy rozšířil až do střední Asie, se moderní lidé střetli poté, co opustili Afriku.

Neandrtálci se podle doposud nalezených kosterních pozůstatků křížili s dalšími druhy - především děnisovany, vyhynulými příslušníky rodu Homo, pojmenovanými podle naleziště na Sibiři. Poté co se dostal moderní člověk do Evropy, docházelo k mezidruhovému křížení i s ním.

reklama

Genetická analýza naznačuje, že Evropané a Asijci mají mezi jedním a čtyřmi procenty neandrtálské DNA. Dokonce i Afričané, kteří nikdy neopustili kontinent, nesou určité neandrtálské geny, jelikož se někteří obyvatelé Evropy a Asie před třemi tisíci lety nastěhovali zpět do Afriky.

Podle posledních nálezů je pravděpodobně celý náš druh ovlivněn mezidruhovým křížením. V červnu 2015 totiž archeologové odkryli čtyřicet tisíc let starou kostru našeho prapředka v Rumunsku, která v sobě má dokonce devět procent neandrtálských genů. Její neandrtálský předek žil přitom pouhých dvě stě let předtím. "V posledních letech jsme dokumentovali křížení mezi neandrtálci a moderními lidmi, ale až doteď se nám nepodařilo získat tak pádný důkaz," řekl BBC David Reich z Harvard Medical School.

Ač to pro někoho může být znepokojivé, právě takové křížení je v přírodě naprosto běžné. "Sedm až deset procent primátů se kříží, přitom spolu některé druhy ani nepřichází do kontaktu," upozornila Rebecca Ackermannová z University of Cape Town v Jihoafrické republice.