Ilustrační foto.
Foto: Universum
Čínský nález je prvním důkazem výskytu druhu homo sapiens mimo Afriku. Moderní lidé pravděpodobně začali migrovat z Afriky do Asie o desítky tisíc let dříve, než se dosud předpokládalo. Některé zuby měly dokonce kazy, které se ale začaly u lidí objevovat se změnou jídelníčku asi o sedmdesát tisíc let později.

Vědci nalezli v Číně desítky zubů, které podle nich patřily moderním lidem žijícím před více než 80 tisíci lety. Autoři výzkumu uvedli, že jde o nejstarší doklad výskytu druhu homo sapiens mimo Afriku a přilehlé oblasti a o důkaz, že moderní lidé začali migrovat z Afriky do Asie o desítky tisíc let dříve, než se dosud předpokládalo.

Doteď panoval názor, že druh homo sapiens se objevil v Africe asi před 200 tisíci roky a později se rozšířil na další světadíly. Na asijském kontinentu se moderní člověk začal usazovat asi před 60 tisíci lety, domnívali se do nynějška vědci.

reklama

Tento názor ale vyvrací nález 47 zkamenělých lidských zubů pocházejících od nejméně 13 různých jednotlivců z jeskyně v jihočínské provincii Chu-nan. Vědci jejich stáří zasadili do období před 80 tisíci až 120 tisíci lety. Zuby nemohli datovat přímo, vycházeli proto z analýzy vzorků nerostů a zvířecích fosilií nalezených ve stejné vrstvě, napsali paleoantropologové z Británie a Číny v nejnovějším vydání časopisu Nature.

Zatím nejstarší spolehlivě datované fosilie spojované s druhem homo sapiens v jižní Asii pocházejí z období před asi 45 tisíci lety. Autorka studie Maria Martinonová-Torresová z londýnské univerzity UCL prohlásila, že nový nález může dokládat, že moderní lidé přišli do Asie v několika vlnách.

Objev vyvolává otázku, proč se druh homo sapiens nedostal do Evropy dřív než před 40 tisíci až 45 tisíci lety. Vědci nejsou v tomto jednotní, podle některých za to mohly studené zimy, podle jiných našemu druhu místo v Evropě zabírali neandertálci.

Již dříve se v jeskyních v Izraeli našly asi 90 tisíc let staré fosilie patřící homo sapiens. Podle vědců náležely moderním lidem, kteří se pokusili vydat z Afriky do Evropy, ale neuspěli.

Americký paleontolog Eric Delson, který se výzkumu neúčastnil, označil nález za potenciálně převratný. Upozornil nicméně, že bude třeba podrobněji zdokumentovat geologické prostředí, které je klíčové pro určení stáří zubů.

Americká paleontoložka Shara Baileyová, která se také do výzkumu nezapojila, poukázala na to, že některé zuby vypadají, jako by měly kazy. To je ale pro lidi žijící v tak dávné době neobvyklé. Kazy se začaly hojně objevovat až poté, co asi před 10 tisíci lety změnilo jídelníček lidí zemědělství, řekla.