Karel IV. je dnes všeobecně uctíván a veleben. Neměl však přece jen nějakou vadu na kráse, nebyl to třeba popudlivý sebestředný chlap? Dá se i tohle vyčíst z historických pramenů?

Není asi pro historika obtížnější otázky. I kdyby nám některý ze současníků zanechal nezaujaté svědectví, bylo by možné mu věřit? Čím více člověk vyčnívá, to platí dnes jako v minulosti, tím víc může vzbuzovat sympatie, ale i závist nebo kritiku. Umělce proto posuzujeme podle díla, státníka podle činů.

Nicméně je třeba říct, že na cestě vzhůru za římskou korunou Karel IV. nedostál vždy zásadám, které pro sebe jako vyvolence samého Boha nárokoval. S pomocí papeže, svého otce a celé lucemburské strany neváhal vojensky či politicky odstranit ze scény nejen legitimního římského císaře Ludvíka Bavora, ale i protikandidáta na říšský trůn Günthera ze Schwarzburgu. Účel světil prostředky.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se