Milan Cais, hudebník a sochař.
Foto: Tomáš Nosil
Jsou inteligentní, ale to, co je od ostatních lidí odlišuje, není měřitelné na stupnici IQ. Jejich výjimečnost spočívá v tom, že ovládají více oborů a dokážou je propojovat. Spíš než mudrce s prošedivělým plnovousem však připomínají děti, které se radují z každého dalšího poznání.

Francis Galton byl uznávaný cestovatel a objevitel. Už jako mladý se vydal sám na tehdy velmi dobrodružnou cestu do Konstantinopole, pak podél Nilu došel z Egypta až do Súdánu a o něco později vedl expedici mapující neznámé oblasti jihozápadní Afriky. V polovině 19. století bylo takové cestování velmi obtížné a nebezpečné, a tak byl za zmapování neprobádaných oblastí světa jako špičkový geograf a kartograf vyznamenán.

Galton byl také matematik. Je považován za zakladatele statistiky. Vymyslel, jak shrnout rozsáhlá měření do několika parametrů. Zavedl takové pojmy jako rozptyl, medián, směrodatná odchylka či korelace.

Položil základy statistického testování, když například zkoumal, zda modlící se lidé žijí déle než nemodlící se lidé (nežijí, vyšlo mu).

Ten samý muž je ovšem považován i za jednoho ze zakladatelů genetiky a eugeniky (tenhle název dokonce vymyslel). Jako první se věnoval průzkumu dědičnosti některých lidských vlastností. Zabýval se rovněž antropologií a antropometrií. Zjistil, že průměrná lidská tvář (získaná kladením různých tváří přes sebe) je vysoce atraktivní.

Kdo je kentaur?

◼ Pátráme po zajímavých osobnostech, které i v dnešní době zvládají několik profesí. Jistě je znáte, doporučte je tedy do našeho Kruhu kentaurů.

◼ Ten právě vzniká z iniciativy renomovaného psychologa a matematika Radvana
Bahbouha, značky Rémy
Martin a vydavatelství
Economia.

◼ Více informací o projektu najdete na adrese www.kruhkentauru.cz. Tam si můžete také vyplnit svůj vlastní dotazník.

Možná nad otázkami, jež je třeba zodpovědět, zjistíte, že jste vlastně také "kentaur".

Svou metodou snímání otisků prstů Galton též významně ovlivnil kriminalistiku. Zároveň stihl položit základy vědeckého zkoumání počasí − meteorologie. Byl prvním, kdo nakreslil mapu počasí a přesvědčil noviny, aby ji publikovaly, protože by mohla čtenáře zajímat.

Mapy počasí se používají dodnes, na rozdíl od jeho map krásy, v nichž se snažil zmapovat Anglii z hlediska výskytu krásných žen (vyhněte se Aberdeenu!).

Tento autor několika stovek publikací (z nichž některé jsou dodnes vydávané) je i zakladatelem vědecké psychologie. Kromě jiného vymyslel psychologické dotazníky a testy.

Při jeho výzkumech vnímání ho napadlo vyrobit (dnes po něm pojmenovanou) píšťalku, kterou slyší jenom psi. A možná už nás nepřekvapí, že proslul tím, že jako první zkoumal kořeny lidské geniality.

Renesanční lidé

Než se zamyslíme nad tím, jak něco takového mohl dokázat jeden jediný člověk, vraťme se trochu zpět do doby, kdy toho lidstvo vědělo tak málo, že se toto vědění dalo z velké části vměstnat do lidské hlavy. Ne však jakékoliv. Nositelé těchto hlav byli mudrci, kteří se neřídili hranicemi oborů.

Různorodá pole a políčka odpovídající jednotlivým oborům byla vlastně těmito průzkumníky teprve zakládána. Takový Aristoteles se kromě filozofie věnoval všemu možnému − anatomii, astronomii, ekonomii, lingvistice, logice, medicíně, poezii, výchově (byl učitelem Alexandra Velikého)… a dokonce smíchu (což posloužilo Umbertu Ecovi jako geniální zápletka v jeho románu Jméno růže).

A nebyl určitě sám. Jeden z takových učenců, Alexandr Polyhistor, dal navíc těmto lidem jméno. Polyhistorové byli lidé mnoha nadání a mnoha oborů. Žel s vpády barbarů do reálného světa a vpády církve do světa myšlení se začaly tyto nadané osoby skrývat. Jak to dopadlo, když v tom nebyly důsledné, ukazuje případ vynikající matematičky, filozofky, astronomky a vynálezkyně Hypatie z Alexandrie (prý velmi krásné ženy), která byla za své podezřele rozsáhlé znalosti brutálně umučena zfanatizovaným davem.

Středověk zakonzervoval vědění na úrovni Aristotelovy doby. Teprve s nástupem renesance došlo k plnému znovuzrození lidské zvídavosti. Inspirováni antikou začali mnozí nadaní lidé rozvíjet své mnohostranné zájmy bez náboženských či společenských omezení. Příkladem může být Michelangelo − básník, sochař, malíř a architekt v jedné osobě.

Anebo ještě lépe Leonardo da Vinci, který proslul nejen jako malíř, ale také jako matematik, hudebník, přírodovědec, architekt, anatom, zkrátka umělec i vědec. A také vynálezce a konstruktér, který je považován za duchovního otce letadla, vrtulníku, tanku, ponorky, skafandru, auta, bicyklu, vrtačky a kalkulačky. Podle nich se začalo o lidech podivuhodně různorodých zájmů mluvit jako o lidech renesančních.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.