Daria Klimentová, baletka, pedagožka a fotografka
Foto: Tomáš Nosil
Co bude pak? Tuto otázku si klade už od svých pětadvaceti. A i když roky tančila na první londýnské scéně a sklízela úspěchy po celém světě, vždycky počítala s plánem B. Dnes se tedy nebojí začít znovu.

Na první pohled je velmi křehká. Na jevišti i mimo něj. Když ji ale chvíli pozorujete při tréninku v tanečním sále a zvláště pak když se jí po něm začnete vyptávat na takové ty obyčejné lidské věci, jako jsou blízcí lidé či plány do budoucna, přestanete se divit, proč se zrovna tahle dívka z Horních Počernic vypracovala až na primabalerínu nejprestižnějšího baletního domu na světě. Daria Klimentová − evidentně − nic nenechává náhodě. A přesně ví, co nechce.

Před dvěma roky jste ukončila kariéru v Anglickém národním baletu. Co teď děláte?

Učím studenty na The Royal Ballet School při londýnské opeře.

Baví vás učit?

Baví.

Daria Klimentová (45)

◼ Po absolvování pražské konzervatoře dostala jako mimořádný talent okamžitě nabídku z Národního divadla, vyhrála několik prestižních světových soutěží a pak se rozhodla pro angažmá v zahraničí.

◼ Rok tančila v Kapském Městě, tři sezony ve Skotském národním baletu v Glasgow, v roce 1996 se stala sólistkou Anglického národního baletu v Londýně.

◼ Svou skvělou kariéru tady ukončila před dvěma roky, ale baletu se nadále věnuje jako pedagožka na Královské baletní škole a také při master class, které pořádá každé léto v Praze.

◼ Před časem se tady také zúčastnila konkurzu na místo ředitele baletu Národního divadla, neuspěla a dnes to už nechce komentovat.

◼ Do Prahy nicméně stále ráda a často jezdí, její patnáctiletá dcera také plynně mluví česky. S ní a se svým mužem, londýnským divadelním producentem, žije v Londýně.

Kolik máte studentů?

Momentálně 16 dívek. Učím balet, učím variace, repertoár, špičky, pas de deux, rehabilitaci. Když přijdou i kluci, je nás přes třicet.

Jsou dobří?

Jsou skvělí. Úžasný materiál. Jsou to vlastně ty nejlepší talenty z celého světa.

Jak to?

To je takový systém v The Royal Ballet School. Její ředitel jezdí na velké světové soutěže mladých talentů a oslovuje tam vítěze. Jde prostě za nimi a nabídne jim stipendium na londýnské královské škole. Většina neodmítne. Studovat na škole, která má ve světě jedno z nejzvučnějších jmen, je prostě výhra. A my, učitelé, proto můžeme pracovat s nejlepšími talenty.

Je těžké tam získat práci jako pedagog?

Ano, stojí se fronta.

Primabalerína měla přednost?

To nevím, to byste se měla zeptat těch, kdo pořádali konkurz.

Vy jste po letech v roli primabaleríny na první londýnské scéně dělala konkurz?

No jasně, nevím, jak to chodí tady, ale v Anglii se na všechny takovéto posty dělá konkurz.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.