Růžová rozlučka s létem

Someliéři umí často rozeznat odrůdy či oblasti, z kterých víno pochází, ti nejlepší i konkrétního vinaře a ročník. Co someliérům někdy nejde, je odhadnout cenu. Nemusí ani poznat, zda jde o víno za stokoruny, či tisícikoruny. Má to dva důvody. Ten první je psychologický − víno, o němž víme, že stálo "majlant", si mnohem víc užíváme. Druhý důvod je příjemnější. I mezi levnými víny se najdou ta opravdu skvělá. To je pak takový someliérův "svatý grál"…

Ale přesuňme se k lahvi tohoto týdne! Našla jsem ji v domácí vinotéce. A zaboha netuším, kde se tam vzala, respektive která návštěva ji přinesla. Šlo o Villa Teresa Rose Frizzante Veneto I. G. P. Biologico Metico. Sáhla jsem po ní ze dvou důvodů: bylo šumivé, takže se hodilo na přípitek při příležitosti dceřina svátku, a bylo růžové, tedy ideální na terasu na konci léta. Nic jsem o tom víně nevěděla, proto jsem se rozhodla, že ho nejdřív "naslepo" otestuju a pak si o něm něco zjistím. Takže: bylo lehké, bezproblémové a osvěžující. Na nose mělo tóny louky v horkém babím létě, na jazyku razantní bublavost, v chuti jemnou malinovku křísnutou návaly drobných jahůdek. Dochuť značky "sladké prázdniny".