Navenek jsou prepeři obyčejní lidé. "Mají zaměstnání, rodiny a žijí své normální životy. Doma však skladují zásoby potravin na několik měsíců, počítají s výpadkem elektřiny a plynu, tudíž vědí, jak si ohřát jídlo a čím si posvítit," definují prepeři sami sebe na webu Prepper.cz. Diskutují a vzájemně si tam radí, jak si sbalit to nejnutnější, jak zahradničit nebo jak si vyrábět energii, zkrátka jak se stát co nejsoběstačnějším.

Na jejich snaze vlastně není nic šokujícího. Kdo občas nepřemýšlel nad tím, co by dělal, kdyby v důsledku nějaké neočekávané události přišel o energii a teplo, neměl si kam dojít pro potraviny nebo hygienické potřeby. Prepeři jdou ale v těchto úvahách mnohem dál, spoustu věcí plánují do nejmenších detailů. Míra jejich připravenosti závisí v zásadě na dvou faktorech: jak velkou pohromu očekávají a kolik prostředků mohou do života po katastrofě investovat. Podle toho lze rozlišit několik "druhů" preperů.

Stát nám nepomůže

Asi nejpočetněji je zastoupena skupina preperů­ nespokojenců. Patří mezi ně i vysoký štíhlý muž, oblečený v moderním vypasovaném obleku a botách do špičky, s nímž se scházím v jedné pražské restauraci. Nezvykle působí na jeho vzezření jen účes, drdůlek z prošedivělých vlasů uvázaný na temeni hlavy. Nízké rovné čelo, pod ním husté tmavé obočí a pak hnědé, až podmanivé oči.

Mluví tiše, slova volí rozvážně a opatrně. Vždycky řekne co nejméně, takže na spoustu věcí je potřeba se ptát několikrát. Určitá tajnosnubnost je ostatně pro prepery typická. "Nemá logiku troubit do světa, že mám zásoby, kde bydlím a že se jmenuju Josef Novák. Kdyby něco nastalo, budu první, koho půjdou vyrabovat," uvádí Josef důvod, proč je citlivý na osobní údaje a nechce se nechat fotit.

Preperství se věnuje asi pět let. "Zajímaly nás konspirační teorie, zjistili jsme, že ne všechno, co je nám předkládáno, je objektivně pravda. Došli jsme k závěru, že nejlepší bude postarat se sám o sebe," objasňuje IT specialista, jak se z něj stal preper. Když přijde řeč na to, kdo je "my", hovoří o partě kamarádů, které posbíral během života. S jedním z nich přišel dokonce na nápad založit on-line obchod, který nazvali přímo Preppers­-shop.com.

Konkrétní případy konspirací, kdy věci nejsou tak, jak vypadají, Josef neuvádí. Odpovídá neurčitě, zmíní mezinárodní situaci a obecně politiku. "Jsou jasné scénáře. Když k něčemu dojde, dokáže nás stát chránit tři dny, ale pak už ne. Po dvou týdnech už to tady bude fungovat úplně jinak. Pokud nebudete mít vlastní zbraň a zásoby, nemusíte přežít," myslí si Josef.

Kde se vzali?

◼ Prepeři mají počátek v USA v dobách studené války. Už v 50. letech doporučovala americká vláda občanům, aby si stavěli v blízkosti domova úkryty nebo aspoň šikovné sklepy. Snaha být připraven má v Americe dlouhou tradici. Pro prepery tam vychází několik časopisů a běžně fungují specializované obchody.

◼ Před čtyřmi lety se také na National Geographic Channel vysílala reality show, která sledovala život několika preperů.

◼ Určitá míra připravenosti je užitečná zejména pro obyvatele středozápadu země, kde často řádí tornáda a kryty jim zachraňují život.

◼ Jedním z nejpostiženějších měst je Oklahoma City, kde má úkryt každý lepší dům, a navíc místní většinou znají mapku, na které je vyznačen nejbližší úkryt. Doba mezi varováním meteorologů a příchodem tornáda bývá totiž velmi krátká, okolo 10 minut.

◼ Přesto v roce 2013 během velmi ničivého tornáda přišla o život spousta lidí, a to proto, že úkryty nebo bezpečné místnosti neměla řada veřejných budov i škol.

Platím toaletním papírem

Žije sám, proto nastřádal zásoby pro sebe, ale když bude třeba, je schopen postarat se o víc lidí. Počítá, že by přežil asi tři měsíce, do té doby by se situace stabilizovala. Vše skladuje ve sklepě domu na okraji Prahy, kde bydlí. Bunkr nevlastní.

"Nejsem zas tak připravený preper. Žádné speciální trvanlivé potraviny nemám. Uchovávám větší množství mouky, cukru, rýže, které průběžně konzumuji a doplňuji. Kromě toho mám potřeby pro filtraci vody, tablety proti ozáření a pak třeba hodně zapalovačů s baterkou nebo toaletní papír, což jsou komodity, které brzy dojdou, a budu je moci vyměnit za něco jiného," plánuje Josef.

Má pravdu v tom, že není "skalním" preperem. Ti si vytvářejí komunitu, v níž má každý na starosti něco jiného. Jeden potravu, druhý energetiku, třetí obranu, čtvrtý zdravotnictví.

Kdyby vypukla krize, sjedou se na společně vlastněném tajném pozemku kdesi za městem, který léta chystali právě pro tenhle okamžik. Josef v žádné takové komunitě není, ale ví o podobně smýšlejících lidech. "Kdybych měl problém, mohl bych je v jejich lokalitě navštívit," tvrdí.

Pohroma na přání

Při pročítání preperských webů získá člověk brzy dojem, že by menší zásoba jídla či tablet pro úpravu vody nebyla od věci. Na druhou stranu, připravovat se na nějakou větší katastrofu vyznívá jako poněkud pošetilá kratochvíle. Podob, kterých může hrozba nabýt, je nespočet a na všechny varianty se stejně nikdo nachystat nemůže.

"To je subjektivní. Jakou hrozbu bude člověk vnímat, na takovou se připraví," odpovídá na mou námitku Josef. "Někomu bude stačit zásoba jídla na 10 dní, jiný si postaví bunkr, vstoupí do komunity, zajistí si zásoby na rok. Ale pokud nebude schopen je ubránit, nemusí je druhý den mít," naráží Josef na problém obrany, který dřív nebo později řeší všichni prepeři.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se