Michaela Hečková se dlouhodobě věnuje oživování veřejného prostoru. V současné době například společně s Ondřejem Kobzou vede projekt Piána na ulici, díky kterému si v několika českých městech mohou na piano zahrát náhodní kolemjdoucí, a v "zimním kavárenském módu" dokončuje knihu s názvem O městech a lidech.

Literární dokument mapuje příběhy těch, kteří nezanevřeli na své menší město a probouzí ho v místo, kde se dobře žije. Michaela Hečková popsala celkem třiatřicet příběhů.

"Ve velkých městech si lidé vždycky mají z čeho vybírat. V těch menších je to jinak," říká třicetiletá tmavovláska.5

MICHAELA HEČKOVÁ (30)

Je kreativní ředitelkou neziskové organizace Piána na ulici.

Dříve působila jako programová ředitelka festivalu o umění ve veřejném prostoru Street for Art
na pražských sídlištích Jižní Město a Černý Most a také jako programová ředitelka progresivní příspěvkové organizace Praha 14 kulturní. 

Podílela se na nedávném otevření střešního prostoru pražské Lucerny.

Křest vaší knihy O městech a lidech se pomalu blíží…
Velmi rychle, je naplánovaný na 21. února. Během léta a podzimu jsem sbírala podklady a materiály a zanedlouho by měla být kniha hotová. Navíc mám 21. února narozeniny, takže si ji dám jako dárek.

Zároveň bychom chtěli, aby před oficiálním večírkem proběhlo ještě setkání všech lidí a projektů, o kterých kniha je, a oni se tak mohli poznat a setkat se s dalšími lidmi a lektory, kteří se tématu oživování veřejného prostoru věnují profesionálně.

Mluvíte v množném čísle. Kdo všechno za vaším projektem stojí?
Jsem autorkou textu, v projektu ale samozřejmě nefiguruji sama. Tým tvoří od začátku grafik Martin Hůla a fotografové Karolína Ketmanová a Dan Friedlaender. 
Dlouhou dobu jsem hledala řekněme sociálně zdatné fotografy, kteří nepřijedou do cizího města a někoho, kdo třeba vůbec poprvé pořádal miniaturní sousedskou slavnost, nevyděsí k smrti. Karolína a Dan navíc fotí s takovým zastřeným melancholickým nádechem a to ke knize a tématu regionů celkem intuitivně sedí, protože se často jedná o oživování právě takových "šedých" míst na mapě města. Kromě téhle trojice existují lidé, bez kterých by projekt ani nevznikl, jako je Ondřej Kobza, s nímž pracuji na Piánech na ulici, městský projekt BU2R, spisovatelka a literární dokumentaristka Barbora Baronová, můj bezmezný vzor, a potom granty Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se