Gordon Benet 1910, 1940, olej, plátno, 40 x 50 cm
Foto: Tomáš Dittrich
Severočeská galerie v Litoměřicích uspořádala výstavu Kamila Lhotáka. Jde o mimořádnou přehlídku, obrazy pochází ze soukromých sbírek, kam se zase vrátí. "Objevují se doslova na bizarních místech," tvrdí autor výstavy Jakub Sluka.

Člověk si myslí, že zná obrazy Kamila Lhotáka, kdo by je neznal. Přece balony, vzducholodě, periferie, staré ohrady s omšelými reklamními nápisy, barely vonící olejem – pokud tedy obraz může vonět –, opuštěná závodiště a cyklistické dráhy… To už jednoho nepřekvapí.

A pak člověk najednou spatří plátno Muž zbavený tíže a užasne. Ten obraz z roku 1942, z jednoho z Lhotákových vrcholných a plodných období, se skrývá v soukromé sbírce. Nebýt současné výstavy v Severočeské galerii výtvarných umění v Litoměřicích, v životě by možná nebyla šance jej vidět.

Byla by to velká škoda, protože ten drobný, jen 30 × 33 centimetrů velký výjev je plný typicky lhotákovské nostalgické imaginace. Navíc má ještě něco, čím je výjimečný.

reklama

V popředí jsou duny, vlevo se třepetá cosi červeného, snad vlajka varující před vysokými vlnami. A uprostřed nekonečné modři, kterou brázdí ptáci, si překvapivě vykračuje postava. Muž zbavený tíže.

Ten člověk s placatou čepicí, v saku a pumpkách vypadá, jako by v cíli nějakého závodu sestoupil z motocyklu a úplně samozřejmě se odpoutal od země. Je tak klidný a ve své absurditě zneklidňující, že z něj nelze spustit oči.

Výstavu KL 38−65 připravili Litoměřičtí ve spolupráci s pražskou Retro Gallery, která k ní vydala katalog s kvalitními reprodukcemi a soupisem vystavených děl. Jsou ze Severočeské galerie výtvarných umění v Litoměřicích, z Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem a velká část pochází z privátních sbírek nebo z majetku soukromých galerií. Řada z nich je k vidění vůbec poprvé.

Na výstavě jsou bohatě zastoupena 40. léta, kdy se Lhoták stal členem Skupiny 42, vyznávající styl zvaný civilismus, a kdy vznikaly největší skvosty jeho celoživotní tvorby, například obraz Balony na louce (1943) nebo magická Krajina oživená stroji (1944).

Kamil Lhoták byl v tehdejší době hodně pracovitý. Některá jeho díla jsou dodnes známa jen ze soupisů a neví se, kde skončila. "Jeho obrazy se objevují doslova na bizarních místech," píše autor výstavy Jakub Sluka v úvodu ke katalogu. "Olej na kartonu založený v dopisní obálce, obraz zapadlý za šuplíkem komody nebo dílo léta opřené v garáži mezi nářadím a odřezky prken. Jsou to, a doufejme, že ještě budou, krásné objevy," napsal Sluka.

Jen na málokteré skupinové fotografii chybí vedle Kamila Lhotáka jeho velký kamarád, básník František Hrubín. Vytvořili spolu mimo jiné pěknou řadu dětských knih s průzračnými verši a krásnými ilustracemi. Litoměřická výstava chce mimo jiné přiblížit jejich přátelství a vzájemné ovlivnění.

Výstava

KL 38−65 - Obrazy Kamila Lhotáka

Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích

výstava potrvá do 5. března 2017

Mezi vystavenými díly je malířský portrét Františka Hrubína s věnováním z roku 1951. 

Lhotákovy obrazy s mnoha odstíny modré inspirovaly Hrubína k básni Modrá: "Tvá modrá nebi závidí / ale je také modrá vzduchem / a přece přešla bez lidí / přes plátna, aby v koutku suchém / po dlouhé pouti spočinul / dobrodruh, který oceánem − / daleko od nás − s námi plul / v zem, kde už nikdy nepřistanem…"

Je to přesné: ve Lhotákových obrazech ožívají světy, o kterých člověk snil v dětství.

Výstava není v Litoměřicích náhodou. Kamil Lhoták miloval České středohoří, tu krajinu mezi Louny a Lovosicemi, kde sedával celé dny a díval se do kraje. V terénu ale nikdy nemaloval. "Dívám se tak dlouho, až mám dojem v sobě," zdůrazňoval. Teprve po návratu "házel dojmy na plátno nebo na papír". Jedním z výsledků je vystavená Krajina Českého středohoří z roku 1955.

Jsou tu neuvěřitelné rané obrazy, třeba Příběhy z cest (1937) s postavou námořníka a jeho posluchačem za hospodským stolem nebo V americkém saloonu r. 1885, který by slušel některému z francouzských postimpresionistů. A potom také vynikající plátna ze zralého roku 1941, jako třeba Balon nad krajinou se závratnou perspektivou nebo dva obrazy, kde jeho fantazie nezná mezí − Pocta Jul. Verneovi a Žirafa.

Výstava potrvá do 5. března. Pak se většina vystavených obrazů vrátí do soukromých rukou a v žádné galerii už vidět nebudou.