Na snímku je detail obalu knihy Dívka v ledu od Roberta Bryndzy.
Foto: Nakladatelství Grada
Robert Bryndza píše knihy, které vybočují ze segmentu ženské literatury. Nejslavnější horolezec současnosti Reinhold Messner píše knihy jako meditaci nad nebezpečím hor a hledáním důvodů, proč se člověk vydává do samoty. Michal Vrba vydal příběh novináře, který hledá odpověď na nacistickou krutovládu ve vlastních krajnostech.

Image vraha
Robert Bryndza: Dívka v ledu
2016, Nakladatelství Grada, přeložila Kateřina Elisová, 441 stran, 399 korun

Angličan se slovenským jménem, který žije v Londýně a v Nitře. Herec, který se největšího aplausu dočkal až za své knihy. Ty jsou určeny "čtenářům bez ohledu na pohlaví", ale už ten fakt, že Robert Bryndza mluví v první řadě o čtenářkách, jeho cílovou skupinu definuje jasně.

Dívka v ledu ze segmentu ženské literatury přece jen vybočuje. Po napínavé detektivce, odehrávající se ve vysoké společnosti i v temných zákoutích města nad Temží, mohou sáhnout také muži. A to přesto, že vyšetřování vede žena a žena − jistěže krásná a bohatá, navíc s politickým vlivem − je také obětí vraždy. Stopa vede k imigrantkám, které se živily prostitucí, a pasáci je nedokázali ochránit před sadistickým násilníkem. A pokud si vrah vybírá jako své oběti ženy, proč by měl mít respekt před paní inspektorkou? Jde tedy o to, kdo koho najde dřív.

reklama

Bryndza je velmi zdatný imagemaker, o své knihy se trpělivě stará na sociálních sítích. Komunikace se čtenářem je pro něj dalším krokem spisovatelské profese. I Dívka v ledu končí dotazem, co si čtenáři myslí o jeho hlavní vyšetřovatelce Erice Fosterové. Autor se dokonce ptá, co by si čtenáři přáli, aby se v této detektivní sérii stalo příště. Kdo by odolal, když může stát u počátků dalšího bestselleru? Snad mu pak při čtení nebude vadit, že vraha zná vlastně už předem.

 

Pád na vrchol
Reinhold Messner: Pád nebes
2016, Nakladatelství Jota, přeložila Anna Skryjová, 252 stran, 328 korun

Reinhold Messner: Pád nebesZatímco Češi mají Brixen spojen s vyhnanstvím Karla Havlíčka Borovského, Tyroláci s narozením nejslavnějšího horolezce současnosti, dnes už dvaasedmdesátníka Reinholda Messnera. Právě on byl průkopníkem vysokohorského lezení bez kyslíku či sólových výstupů na osmitisícovky. Bez Messnera by horolezectví vypadalo jinak, dost možná, že by jinak vypadaly i samotné hory.

Messner proslul také jako spisovatel. Jeho knihy nejsou oslavou nepoddajného ducha horolezců ze Západu, spíš meditací nad nebezpečím hor a hledáním důvodů, proč člověk, který tak moc potřebuje své blízké, je často nechává v údolích a vydává se nahoru do samoty. Mnoho Messnerových knih vyšlo i v češtině. Pád nebes je další z nich.

Tato kniha je přitom v mnohém specifická. Byť to nakladatel cudně tají, nejde tentokrát o popis další vysokohorské či pouštní mise známého dobrodruha. Jde o historický román. Jeho tématem je dobývání legendárního Matterhornu, vrcholku, který se svým charakteristickým vzhledem stal symbolem Alp.

Příběh z šedesátých let 19. století bohužel odkrývá slabiny Messnerova psaní, kde mu chybí autentický prožitek, ztrácí tah na branku a tápe. Tím největším handicapem knihy je však doslova hanebná překladatelská práce. Pokud se těmito úskalími čtenář přece jen prokouše, má i tak šanci stanout na vrcholu a říci si, že to přece jen stálo za to.

 

Potřeba krajností
Michal Vrba: Prak
2016, Nakladatelství Argo, 188 stran, 258 korun

Michal Vrba: PrakJako by tu knihu ani nenapsal Čech. Autor se nebrodí ve vlažné postmoderní kaši, kdy je každý názor stejně relevantní jako jiný, kde se samo vyprávění stává jeho smyslem. Michal Vrba se neskrývá za postavy svého románu. Jeho názor na jím stvořený svět zřetelně prosvítá mezi řádky a k zaujetí vlastního postoje opakovaně vybízí i čtenáře. Jde o provokativní čtení v tom nejlepším slova smyslu.

Pro svou prvotinu si autor vybral dvě časové roviny, které lámaly charaktery − čtyřicátá léta a začátek šedesátých. Pokud čteme pozorně, pochopíme, že ani dnes to není jiné, že na výzvy doby odpovídáme i tehdy, když se je pokoušíme neslyšet. V tomto úhlu pohledu nenapsal Vrba historický román, ale nadčasovou story.

Napínavý příběh novináře, který hledá odpověď na nacistickou krutovládu ve vlastních krajnostech, je doplněn popisem okolností nalezení válečného deníku o dvě desetiletí později. Tato rovina je však v knize čímsi navíc, nadstavbou, která se s válečným příběhem chvílemi smysluplně pojí, občas ho ale opouští a ponechána sama o sobě tápe. Aby zdůvodnil některé kroky svých hrdinů, pomáhá si Vrba náhodami či nepravděpodobnostmi. To je na škodu jinak velmi sebevědomému a ambicióznímu příběhu. A také velmi potřebnému.

 

Nad propastmi
Tony Judt: Penzion vzpomínek
2016, Nakladatelství Prostor, přeložil Ladislav Köppl, 216 stran, 277 korun

Tony Judt: Penzion vzpomínekChrám mysli a vězení těla. To je hřiště a mantinely, ve kterých se odehrává kniha britského esejisty a historika Tonyho Judta. Autor trpící v posledních letech svého života amyotrofickou laterální sklerózou diktoval své vzpomínky zasazené do švýcarského penzionu, kde jako školák kdysi pobýval s rodiči. Odtud vycházel dál, po proudu času i proti němu, do situací tragických i komických, do těch zřejmých i těch, kterým stále plně nerozumí. Teď kvůli svému onemocnění nemůže udělat ani krok, ani podrbat se nedokáže, může jen vzpomínat, a dokud to jde, své myšlenky diktovat.

Těžko vymezit žánr této zneklidňující a hluboce lidské knihy. Je to víc než biografie. Jsou to eseje, nebo snad básně v próze? To vše je zasazené do tragického rámce postupující smrtelné nemoci. Tělo se stává neovladatelným předmětem, které se však nezříká svých potřeb. Uniknout lze jen do myšlení. Do nesentimentální rekapitulace svého života a doby, která ho určovala. Do niterných vzpomínek intelektuála, který má pochopení pro veškeré temné stránky bytí, a přitom by nejraději napsal jeho oslavu. Neudělá ani jedno, krok od propasti krajností nahlíží do jejích hloubek, ale neskočí, zůstává vášnivým pozorovatelem. Vyrovnat se s vlastní smrtí není koneckonců těžší než vyrovnat se s vlastním životem. Ejhle člověk. Ejhle literatura!

 

Holmes bez domova
Jan Okrucký: Královská flush
Vycházelo jako čtení na pokračování v časopisu Nový prostor, k zakoupení u autora

Sherlock Holmes je stále v kurzu. O nejlepším detektivovi všech dob se točí filmy, jeho případy jsou umisťovány do současnosti a do exotických prostředí. Jan Okrucký ve svých nových holmesovských povídkách ale setrvává ve staré dobré Anglii. Největší předností jeho detektiva nejsou svaly, ale dedukce.

Jedno je tu však přece jen nové. Jan Okrucký je muž bez domova, který prodává Nový prostor na Praze 6. Holmesovské povídky píše už několik let a nyní se mu za pomoci jedné donátorky podařilo vydat je knižně. Z prodaných výtisků jí pak investici splácí. Královskou flush si můžete zakoupit výhradně u autora. A zeptat se ho přitom, co zažije Holmes příště.