Někdo tvrdí, že z raného dětství si nic nepamatuje, jiný si vybaví detail i z doby, kdy mu byly dva roky. Nakolik může "nejstarší vzpomínka" ovlivnit váš život? Na snímku je ekonom Pavel Kysilka.
Foto: rodinné archivy a HN
Někdo tvrdí, že z raného dětství si nic nepamatuje, jiný si vybaví detail i z doby, kdy mu byly dva roky. Nakolik může "nejstarší vzpomínka" ovlivnit váš život? Nebo je důležitější to, co jsme zapomněli?

Ze kdy pocházejí vaše nejranější vzpomínky? Pokud je to z doby, kdy vám bylo méně než šest let, patříte zřejmě do menšiny šťastlivců. Zahraniční psychologické výzkumy z posledních let, například ten z roku 2014 od týmu Christine Wellsové z univerzity v Leedsu, tvrdí, že naprostá většina lidí si události z předškolního věku nemůže pamatovat.

Jak ale ukazuje naše minianketa mezi známými osobnostmi, z devíti oslovených sedm dokázalo popsat velmi podrobně některé události z prvních let života. Jen Dana Drábová, předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost, nám napsala, že "z dětství si nic nepamatuje", a rusista Martin C. Putna poznamenal, že "vzpomínky na dětství nepatří k jeho oblíbenému žánru".

Naproti tomu třeba známý evoluční biolog a výzkumník toxoplazmózy Jaroslav Flegr ujišťuje: "Moje první vzpomínka, kterou lze přesně datovat, je z doby, kdy mi byly dva roky a čtyři měsíce."

reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.