Pavel Jechort, generální ředitel společnosti Suri
Foto: archiv
Poprvé točil volantem, když mu bylo šest. A hned byl o krok dál k dospělosti.

Auto patřilo v 80. letech k chlapovi stejně neodmyslitelně jako cigáro v koutku a favorit s berany otočenými nahoru, řekl bych. Tím skutečně prvním vozidlem, za jehož volant jsem usedl "legálně", byl Oltcit, který jsem zdědil po rodičích. Nešlo o žádnou hitparádu, při určitém náklonu tekla nádrž, ale cítil jsem se jako král silnic. V autě jsem navštívil i svůj první a zároveň poslední trutnovský festival. Cestovalo nás pět, tedy o dva víc, než bylo pohodlné. To nám nevadilo, dokázali jsme v této sestavě přečkat tři noci.

Během studií začalo mé italské období. Fiat Bravo, který nahradil Oltcit, byl vybaven budíky od firmy Veglia Borletti, jež dodává přístroje i pro Ferrari. Blíže jsem se už k Ferrari nikdy nedostal. Po Fiatu přišla opravdová láska. Červená, opět barva i pro Ferrari, Alfa Romeo 159 Sportwagon 2,4. Nic lepšího jsem od té doby neřídil. I když měla své mouchy, tak krásnému vozu odpustíte vše. Když jsem ho musel prodat kamarádovi, abych si pořídil služební auto, bylo mi těžko. Ještě po roce jsem žárlil, když mě v něm vezl. A jezdí s ním dodnes.

reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.