Plastiky Swinguins (2015) vytvořila Josefína Jonášová (vlevo) s Veronikou Durovou na Tchaj-wanu.
Foto: archiv Josefíny Jonášové
Třicetiletou sochařku Josefínu Jonášovou nelze přehlédnout: nad průměr vyčnívá její osobnost i její dílo. Nejnovější práce Jonášové teď bude k vidění v pražském Kafkově domě. V úterý tam začne veletrh Art Prague.

"Člověk upsal elektřině část svojí duše," komentuje Josefína Jonášová svoji sochu Čert, vypracovanou mužskou polopostavu se založenýma rukama, která má místo hlavy zástrčku. "S rozšiřováním elektřiny lidstvo začalo objevovat až dosud nevídané možnosti. Začal rychlý vývoj komunikačních technologií a médií, ale jak uvádí (mediální teoretik) Marshall McLuhan, místo aby tyto vynálezy ušetřily člověku čas, spíš mu ho ubírají, stává se jejich otrokem."

Socha se stala součástí vizuálu přehlídky současného umění Art Prague 2017, která v pražském Kafkově domě začne toto úterý a potrvá do 5. března.

reklama

Josefína Jonášová, absolventka ateliéru Jaroslava Róny na pražské AVU, není "vizitkou" Art Prague náhodou. Loni jí odborná porota udělila cenu Art Prague Young Award pro nejlepšího mladého umělce do 35 let.

Co jí to přineslo? "Zatím jenom spoustu práce," směje se s nadsázkou. A o své nové plastice, kterou ukáže letos, říká, že ji k ní inspirovali spisovatelé Rudyard Kipling, William Saroyan a její pobyt v Keni.

O životě bez elektřiny rodačka z Prahy něco ví. Jak píše ve svém komentovaném životopisu, prožila s rodiči a sourozenci několik let na samotě u lesa v Třeboni, kde by jim zástrčky byly k ničemu. Na pražské "hollarce" se pak Jonášová ponořila do bohémského života a stala se mimo jiné houslistkou v kapele Vobezdud. 

"Jsem houslistka se smyčcem vrostlým do kůže," říká. Občas je možné ji vidět, jak hraje na žluté housle.

Jonášová na sebe upozornila už svou diplomovou prací, monumentální ženskou sochou Antikoncept, k níž ji inspirovalo vlastní onemocnění trombózou z hormonální antikoncepce. Za sochu získala cenu rektora AVU za nejlepší absolventský počin a Oblastní galerie v Liberci, báječně přestavěná z opuštěných městských lázní, ji uvedla ve své zahajovací sérii výstav.

Jonášová výborně pracuje s humorem, nadsázkou a ironií. Osvědčila je i tenkrát, když kdosi v Liberci ulomil a ukradl nohu její soše tanečnice Josephiny Bakerové.

Sochu ve vyzývavé taneční póze, "divošsky" obloženou úlomky vinylových desek z vysočanského blešáku, znovu dodělala, našla pro ni místo v interiéru a prohlásila, že v barbarském činu vidí důkaz zájmu veřejnosti.

Viditelnou stopu umělkyně zanechala v podchodu vedoucím ze stanice pražského metra Ládví, který vymalovala mnohohlavým zástupem pand − Pandemií.

Na veletrhu Art Prague bude její nová socha nejlépe k vidění ve čtvrtek, kdy bude díky akci zvané Nokturno otevřeno dlouho do večera.