Nemusí to být za každou cenu jen detektivka, co vám zpestří prázdniny.
Foto: archiv
Nemusí to být za každou cenu jen detektivka, co vám zpestří prázdniny.

Jedním dechem
Josef Pánek: Láska v době globálních klimatických změn (Argo)

Tak hekticky napsaný a stejně čtenářsky vnímaný text tady už dlouho nebyl. Spontánní výpověď mladého vědce, který kříží matičku Zemi sem a tam, je obžalobou zatuchlých domácích poměrů naplněných profesní i lidskou nenávistí a nepřejícností a naší neschopností přijímat "jiné". Na několik dnů se ocitá v šestnáctimilionovém indickém Bangalore, v němž prožívá nejen praktický civilizační střet s "jinou" Indií, ale i opojení z rychlé lásky mizící mu stejným tempem mezi prsty. Pánkův hrdina je za prvé vědec vymykající se zdejšímu vědeckému průměru, za druhé ztroskotanec v privátních, přátelských i profesních vztazích, ale za třetí i věčný hledač života naplněného obyčejným, ale ryzím štěstím a uspokojením z toho, že někoho člověk miluje a něco skutečně umí. Téměř londonovsky skvostná je pasáž, v níž milence popisuje historii své on the road po Islandu. Celý text je horečnatou výpovědí chrlenou na jedno nadechnutí, plnou racionálních rozkladů i emocí, od které se čtenář jen stěží odpoutává.

Jak čelit moci
Julian Barnes: Hukot času (Odeon)

Rusko, dějiny ruské společnosti, osudy výjimečných osobností v leninsko­-stalinsko­-brežněvovských kleštích − to jsou témata, která lákají ke zpracování nejen domácí ruské autory, ale i romanopisce z celého světa. Anglický prozaik a novinář Julian Barnes (1946), kterého čeští čtenáři znají mj. z ceněného románu Flaubertův papoušek, sáhl po vyprávění o životních vrcholech i pádech významného hudebního skladatele Dmitrije Šostakoviče. Pokud jde o volbu vypravěčské pozice, autor zvolil vševědoucího vypravěče a formu zprávy o mistrově vnitřním duševním pnutí a vnějších rituálních režimních tancích, které dodávaly Šostakovičovu konání a přežívání tragický tón. Barnes nejprve modeluje v příběhových útržcích jeho mentalitu, citové vzněty i pády, cestu k tvorbě podílející se na hudebních vrcholech 20. století, aby je doprovodil popisem krutě absurdních situací, do kterých ho dostával proměňující se totalitní režim. Jednou čeká Šostakovič s kufrem v ruce na domovních schodech na příchod KGB, podruhé čelí ministerské kritice za prznění ruské hudby, potřetí kulturtrégři zakazují veřejnou produkci jeho tvorby, počtvrté jej báťuška Stalin vyšle na mírovou konferenci do New Yorku, kde musí číst předem připravená prohlášení. Boj s mocí, vnitřní síla či slabost člověka čelit zlu, ohýbání páteře jako zrada sebe samého, to jsou jen některé motivy, kterými Barnesův román přímo přetéká.

reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.