Tři čínské slečny, (zleva) Katherine (Xie Kaixin, „Šťastná“), Irina (Li Jiayang, volně „Slunce, rodina a štěstí“) a Catherine (Chi Ziyuan, „Zdravá“), se potkaly v Praze.
Foto: Pepa Dvořáček
Budoucí právničky Katherine, Irinu a Catherine přivedla do Prahy účast na letní škole European Centre for Career Education. Nová generace mladých lidí v Číně má díky plynulé znalosti angličtiny a kulturní vnímavosti náskok, jaký se z opačné strany - čili ze Západu - dohání jen těžko. Mladé ženy zajímá ochrana práv běžných občanů, otázky životního prostředí i rovnosti pohlaví.

Potkaly se v Praze. Katherine (Xie Kaixin, "Šťastná"), Catherine (Chi Ziyuan, "Zdravá") a Irina (Li Jiayang, volně "Slunce, rodina a štěstí"). Tři čínské slečny, které si pro pohodlnější kontakt se Západem vybraly nová jména a občas si s chichotáním napovídají, když se jimi mají oslovit. Katherine je studentkou prvního ročníku práv na Východočínské univerzitě v Šanghaji a tvrdí, že Kathy zní podobně jako její vlastní jméno Kaixin. Catherine, druhačku z prestižní Šanghajské univerzity politických věd a práva, zaujal jeho význam − v řečtině totiž znamená "čistá". Irina, její spolužačka s vůlí měnit svět, současnou Čínu nevyjímaje, se nechala inspirovat oblíbenou postavou z amerického seriálu, která dokázala pomstít zradu na svých milovaných. Všechny mladé ženy přivedla do Prahy účast na letní škole European Centre for Career Education, díky níž prohloubí své znalosti práva a později poputují na stáže do prestižních evropských firem.

Budoucí právničky se shodují, že vybírat si v dospělosti nové jméno, byť jen na chvíli, je vzrušující úkol. Není to také naposledy, co se hovor točí kolem bohatství významů, jimiž jejich rodná řeč oplývá, anebo nedorozumění, k nimž může dojít, když se složité myšlenky převádějí do jednodušších kódů. Chybí jim občas anglická slovíčka pro běžné postřehy či situace? Samozřejmě, říkají, a kolik je té čínské poezie, kterou nikdy nikdo nepřeloží! Irina, původem z provincie Jün­-nan, jejíž severozápadní část je historickou součástí Tibetu, začne vyprávět o své vášni pro starou kulturu tompa (dongpa). Ta má vlastní jazyk s unikátním systémem zápisu, jemuž nerozumí ani většina Číňanů. Její milovaní hrdinové však evropskému zvědavci mizí za hradbou čínských znaků.

reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.