Ilustrace k básním Jonáše Hájka.
Foto: Radek Brousil
Současná česká poezie má mnoho poloh a tomu, jakým způsobem vypovídá o světě, v němž žijeme, se vůbec nic nepodobá. Spisovatel a dramaturg literárních čtení Petr Borkovec připravil pro magazín ego! cyklus, v němž představuje dnešní české básníky. Spíše mladé. A velice různorodé. Verše svými snímky provádí fotograf Radek Brousil.

Peklo nad Zdobnicí

reklama

V téhle zemi, kde ti nic nehrozí,
kde střídavě spí rozum a představivost,
kde i pokřik trhovců je jenom tak jakože,
vykvetla tajná vášeň imperativ.

Myslivci i babky kořenářky vyšli z módy,
proto si ďábel bere podobu trenéra.
Vždyť kdo by si věděl rady úplně sám?

Nic ti nehrozí: vyrábíš plyšová kopyta,
nebudíš umělce v dopravních prostředcích
a každým krokem rozhodně vyplňuješ
životopis, který je možná tvůj.

 

Na vysvětlenou

Celý můj majetek je vnitřní pocit
stlučený z hromady prken.

Proto pořád něco ztrácím a proto
žárlivý zub času tolik hryže.

Neznámá hudba kaštanů
připravených bombardovat mrtvé −

jako by ti celý svět ležel u nohou
a žadonil o vlídné slovo.

 

Palác Flora

Až ti bude čerstvá absolventka
s plachým úsměvem podávat zmrzlinu,
nehovoř hned o nedostatku píle;
raději přivoň k jejím prstům,
jimiž se předtím dotýkala klína.
Je tolik míst, kde čerstvé absolventky
s plachým úsměvem podávají zmrzlinu
a kde se realita medově propadá.

 

Básně Peklo nad Zdobnicí a Palác Flora jsou otištěny poprvé.

 


Jonáš Hájek, narozený roku 1984, je autorem tří básnických sbírek a nositelem Ceny Jiřího Ortena z roku 2007.

Absolvoval Pražskou konzervatoř (violoncello) a hudební vědu na FF UK. Pracuje jako redaktor v hudebním nakladatelství Bärenreiter. Překládá básně z němčiny.

V básnickém cyklu představujeme tyto autory:

Jakub Řehák
Jonáš Hájek
Jitka N. Srbová
Adam Borzič
Martin Poch
Elsa Aids
Kamil Bouška
Miroslav Olšovský
Milan Děžinský
Marie Iljašenko
Luboš Svoboda

Autor radostně a brilantně pracující s tradicí české a evropské poezie, restaurátor starých forem a rytmů, vynalézavý pokračovatel i soustředěný hledač nových slov a básnických taktik.

Odkrývání prázdnoty našich dní, našich řečí – to je něco, po čem jeho verše bezohledně jdou. A s jakou ironií! Jistě, ale také s jakým smutkem a soucitem.

"Lyrická báseň je zvláštní dar. Ani bohoslužba, ani filozofie, ani příběh a většinou ani zpověď. Co tedy? Praktická věc: výhybka ze zajetých kolejí, která odhaluje hliněné nohy pod sukní neotřesitelných jistot. A stejnou měrou útěcha, protože je pihatější sestrou zpěvu. Jakkoliv osamělá, dříve či později vás přivede k bezva lidem. Je to jako mít oblíbenou kapelu," vysvětluje Jonáš Hájek, proč by si ekonomka, lékař, developer nebo třeba majitel restaurace měli občas přečíst báseň.

–Petr Borkovec