Jižní průčelí: podélné okno ve druhém nadzemním podlaží se dá uzavřít vyzdvižením terasy.
Foto: Filip Šlapal
Kámen, dřevo a prostor. Nic víc, nic míň. Vše však bylo namícháno ve správném poměru a s přiměřenou odvahou. Důkaz, že i na horách se dá stavět moderně a zároveň v souladu s přírodou.

Chalupa, o níž budu vyprávět, ukazuje možnosti stavění v podmínkách chráněné krajinné oblasti. Odpovídá na osudovou otázku, jak se vyrovnávat s tolikrát diskutovaným krajinným rázem a přitom nerezignovat na principy současné progresivní architektury. Je totiž moderní a zároveň nepůsobí jako pěst na oko… Jako něco nepatřičného, bez čeho bychom se raději obešli.

Vychází důsledně z místa a také z mate­riálů s ním úzce spojených. Byla budována se zřetelem na minulost, s důrazem na přítomnost − a stejně tak s výhledem do budoucnosti, přičemž právě zohlednění těchto tří činitelů je klíčové při jakémkoliv stavebním vstupu do exponovaného prostředí. Stačí, chybí-li jedna složka, a vzniklé dílo bude kulhat.

reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.