Trocha historie
Foto: archiv vydavatelství
Listovat v bichlích o našich dějinách nemusí být jen "zábava pro suchary". Literární výlety do minulosti bývají často napínavější než detektivka.

Proměny krajiny i lidí
Kamila Skopová: Čechy, domov můj, nakl. Akropolis

Udržovat folklorní tradice znamená bránit se kornatění národní paměti. Patetické? Možná. Ale pravdivé. A hlavně zajímavé. Tak jako nejnovější kniha Kamily Skopové nazvaná Čechy, domov můj aneb Malá vlastivěda o místech, lidech, řeči, krojích, zpívání… i stravování. Pokud rádi putujete po naší zemi a zaměřujete svou pozornost na proměny ubíhající krajiny, architektury, pokud rádi nasloucháte specifické místní mluvě čili dialektu, autentické lidové písničce či se stejným gustem si pochutnáváte na nějaké regionální specialitě, pak je to kniha psaná přesně pro vás. Autorka se rozkročila po celých Čechách a na základě dialektologické mapy sepsala povídání o jednotlivých svérázných oblastech tak, jak vypadaly a dýchaly zhruba v polovině 19. století. I když si pro svůj příběh vytvořila jednotný tematický mustr − krajina, život jejich obyvatel, jazykový svéráz, architektura, kroj, píseň, gurmánské mistrovství − tu se u některého faktoru zastavila podrobněji, tu zase méně. Podařilo se jí tak přesně a vtipně vyhmátnout nejvýraznější regionální rysy. Povídání doprovodila vlastními ilustracemi a notovými záznamy písní, které si nakonec můžete pustit i ve svém přehrávači, protože součástí publikace je také průřezové cédéčko.

Záhada jménem Orosie − a ti druzí
V. Cílek, M. Majer, R. Schmelzováí a kol.: Tetín svaté Ludmily, nakl. Dokořán

Pokud autorka předchozí novinky mapovala folklorní tvář celé naší země, autoři výpravné publikace "Tetín svaté Ludmily. Místo, dějiny a spiritualita" zaostřili na jediné místo, symbolicky spjaté s našimi nejstaršími středověkými dějinami. Kolektiv tvůrců, v němž nechybí známý popularizátor vědy Václav Cílek, knihu připravil jako předčasný hold ke kulatému výročí zavraždění svaté Ludmily, od něhož uběhne v roce 2021 přesně 1100 let. Představují Tetín coby Ludmilino sídlo i duchovně inspirativní místo, kde v letech 1533−1539 pobýval a psal stránky své Kroniky české Václav Hájek z Libočan. Tetín je též spjat s mnoha mýty, legendami i záhadnými postavami. Mezi nimi se kupříkladu objevuje svatá Orosie, dodnes známá ve španělské legendistice. Byla Ludmilinou a Bořivojovou dcerou či pouhou schovankou zasnoubenou aragonskému králi, kterou při cestě do Španěl zamordovali Mauři? Nepotvrdil to ani nevyvrátil roku 1571 pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Autoři samozřejmě přibližují i novodobé dějiny oblasti, přeměnu její pastevecké tváře v industriálně pulzující kraj. Nejpoutavější však zůstává to, k čemu musíte − vybaveni informacemi o historii i charakteru zdejší krajiny − doputovat sami. Lze jedině přitakat staré pravdě řečené moderní terminologií: "vygúglit" si můžete úplně všechno, a to hned. Skutečně poznat znamená ale v čase při otevřenosti všech smyslů prostor prožít.

reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.