Theodor Pištěk – Adie Guy Moll, 1992–2017, olej, plátno, 115 × 150 cm
Foto: Theodor Pištěk

K základní povinnosti revírníka patří návštěva ateliéru umělců. Nejde jenom sledovat výsledky jejich tvorby v galeriích: když chcete vědět něco víc, tak aniž byste znali jejich pracoviště, nemůžete podat kompletní informaci, napsat kvalitní text, připravit výstavu. Důležité je znát proces vzniku díla, cestu k němu a vnímat nejrůznější peripetie, které předcházejí jeho definitivní podobě. Jeden významný teoretik a kurátor se chová úplně opačně, protože prý nechce být ovlivňován osobností autora. Má panický strach, že by se mu vnucovali a chtěli vystavovat v jeho galerii. Přijde mi to − jemně řečeno − absurdní. Za 30 let, co píšu o umění, jsem nikdy pozvání do ateliéru neodmítl.

Šanci vidět, co nikdo přede mnou, pokládám za privilegium a výraz důvěry zároveň. Navíc: co kdybych propásl příležitost poznat génia? Cítil bych se asi jako Maxmilián Dráp, jenž omylem spálil modrého mauritia… I kdybych se přímo neusoužil k smrti, připadal bych si jako hlupák a pravděpodobně bych musel na vlastní žádost opustit Volfův revír.

reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.