Vzkaz „neboj“ se u vchodu do známého tunelu z karlínské strany objevil začátkem června.
Foto: Michaela Danelová
Jsou krátké i dlouhé, přehledné i spletité a jen v hlavním městě bychom jich napočítali stovky. Přestože mají sloužit lidem, mnozí se do nich zdráhají vkročit.

Řeč je o podchodech, temných "uličkách" v podzemí s pokřivenou pověstí. Stavět se u nás začaly pod železničními tratěmi už v dobách Rakouska-Uherska, největší boom však zažily zejména v 60. a 70. letech minulého století, když sídla v rámci modernistického plánování protkala hustá síť silnic.

Podchody měly a stále mají za úkol umožnit lidem bezpečné přemístění přes frekventovaný či urbanisticky složitý úsek. Protože v nich ale většinou svítí jen sporé světlo lamp, a někdy ani to ne, postupem času začaly chátrat a proměnily se v útočiště lidí bez domova, divoké skládky, "toalety" a vůbec prostory, v nichž se běžný smrtelník raději nezdržuje.

reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.