Vladimír Mečiar a Václav Klaus jednají o rozdělení federace na zahradě brněnské vily Tugendhat, srpen 1992.
Foto: ČTK
Před čtvrtstoletím se rozpadlo Československo. Jak jsme ta léta prožili a kde jsme se na jejich konci ocitli?

Ten rozvod chtěl málokdo. Za to, že bolel méně, než se mnozí obávali, byli Václav Klaus s Vladimírem Mečiarem od kdekoho chváleni. Spíše než zásluhou těchto dvou sebestředných politiků byl onen klidný průběh vizitkou mírné nátury Čechů a Slováků, kterým díkybohu chybí jihoslovanská horkokrevnost. Že jsme ale možná udělali přece jen chybu a měli se pokusit udržet stát, který byl delší než Polsko a počtem obyvatel se rovnal Nizozemsku, napadlo nejednoho z nás přinejmenším při cestách do zahraničí.

Československo znal venku (skoro) každý. Českou republiku, která si ani po čtvrtstoletí neujasnila jednoslovný název, si především mimo Evropu stále pletou s Čečenskem nebo ho vůbec neznají a Slovensko na tom zcela jistě není o mnoho lépe.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.