Bufo Alvarius
Foto: animace Filipa Záruby, archiv filmu
Nejsilnější přírodní psychedelikum na světě pochází z drobného obojživelníka žijícího v sonorské poušti. Čeští dokumentaristé v novém filmu přibližují, kam dokáže posunout hranice lidského vědomí.

Prožitek přenosný není, ale emoce účastníků rituálu s žabím jedem jsou strhující i pro toho, kdo se dívá. Pohled na extázi, z níž po čtvrthodině vycházejí šťastní i změnění, je intimní, ale také trochu děsivý. Dokument režiséra a scenáristy Filipa Záruby s názvem Bufo Alvarius: The Underground Secret přibližuje zkušenosti několika psychonautů, kteří se rozhodli "nahlédnout podstatu světa" prostřednictvím psychoaktivní látky, jejíž účinky se nedají srovnat ani s nejsilnějšími dávkami LSD. Film, jehož podstatnou část tvoří Zárubovy hypnotické animace doprovázené hudbou skladatele a filmaře Petra Zajace, má světovou premiéru ve čtvrtek 11. ledna v Ostravě, v následujících dnech se přesune do pražského klubu NoD.

Mystické vytržení, které mění vztah ke světu, radost, vesmírná jednota, láska. Účinky tryptaminu 5-MeO-DMT, substance obsažené ve voskovitém výměšku žláz ropuchy coloradské, žabky, která se po odběru látky vypouští zpět do přírody, nastupují ve vteřinách. Trip obvykle trvá patnáct minut a půl hodiny doznívá efektem, jemuž se říká "afterglow".

Zážitky z výletu za hranice známého světa líčí každý z účastníků rituálu vedeného novodobým šamanem a lékařem Octaviem Rettigem odlišně, ale shodují se, že si z něj odnášejí také respekt. A žádný z nich si nedovede představit, že by se s tryptaminem 5-MeO-DMT dalo experimentovat jen tak.

reklama

Berte to vážně, nebo se budete divit

"Jsem proti tomu, aby psychedelika někdo zkoušel pro zábavu. Bufo Alvarius rozhodně není rekreační droga," upozorňuje režisér filmu Filip Záruba. "S podobně silnou psychedelickou látkou je nutné vždy pracovat pod dohledem zkušeného šamana nebo odborníka, který odhadne správnou dávku a vyloučí z ceremonie lidi, kteří na ni nejsou připraveni nebo mají psychické či fyzické kontraindikace," říká.

Zárubova slova ve snímku potvrzuje kromě klinického psychologa Michaela Vančury také psychiatr Stanislav Grof, který se věnuje léčebnému potenciálu změněných stavů vědomí již několik dekád. Grof je zakladatelem oboru transpersonální psychologie a spoluautorem terapeutické metody známé jako holotropní dýchání.

Rituál s žabím jedem vedou šamani.Rituál s žabím jedem vedou šamani.
Foto: archiv filmu

"Profesor Grof toho vyzkoušel opravdu hodně a troufám si říct, že v těchto stavech pobývá jako doma. Zážitek s žabím jedem v něm však zanechal posvátnou úctu. Já sám jsem zažil tuto ceremonii za 18 měsíců třikrát a bohatě mi to stačilo," říká dokumentarista. "Momentálně necítím žádnou potřebu ji absolvovat znovu. Novou zkušenost je důležité ukotvit a přinést si z ní ponaučení do běžného života," vysvětluje filmař, který se za posvátnou žábou vydal se štábem do Kolumbie. Takovým ponaučením podle něj může být poznání, že lidské vědomí je filtrem, který odděluje rozšířenou a běžnou realitu a s nímž je možné pracovat i bez psychedelik.

Duchovním průvodcem skupiny Čechů, kteří se vydali substanci do Jižní Ameriky vyzkoušet – ve filmu se podává ve skleněné dýmce – je mexický lékař a "neošaman" Octavio Rettig. "Neošaman pracuje se šamanskými technikami vycházejícími ze starých domorodých kultur, jež uzpůsobil moderní době a účelu použití. Octavio Rettig při své práci využívá posvátné zpěvy indiánů Seri nabo Piaroa, ale průběh ceremonie včetně kombinace práce s žábou a posvátným tabákem Rapé je fúzí různých šamanských technik," vysvětluje Záruba.

Rettig je, mimo jiné, ambasadorem využívání žabího jedu při léčbách těžkých drogových závislostí. Na psychedelikách fyzická závislost nevzniká, mohou tak údajně pomoci překonat psychickou i fyzickou bolest spojenou s opouštěním sebedestruktivních návyků.

Ropucha coloradská vylučuje látku, která člověku navodí mystické vytržení.Ropucha coloradská vylučuje látku, která člověku způsobí mystické vytržení.
Foto: archiv filmu

Výměšek žáby druhu Bufo Alvarius, který obsahuje psychoaktivní substanci 5-MeO-DMT, je vzácná a dosud málo prozkoumaná látka. V mnoha zemích je její užití legální, což platí i pro Českou republiku. Octavio Rettig je členem United Nations Association of Venezuela, jež jeho práci poskytuje oficiální mezinárodní ochranu v rámci Deklarace OSN o právech původních obyvatel.

Snad to žabka neodskáče

Kdykoliv příroda nebo tradiční kultury nabídnou vyspělému světu něco užitečného, riskují, že se dočkají spravedlivé odplaty. Kolem známějších přírodních psychedelik již vznikají černé trhy, které podněcují "zážitkový" turismus, a dochází k plundrování biotopu, v němž se (nejčastěji) léčivé rostliny vyskytují. V podobné situaci se ocitají například původní amazonští šamani provozující rituály s látkou ayahuasca získávanou z liány. Nemůže se stát, že něco podobného postihne i žábu rodu Bufo Alvarius?

"Ano, toho se bojím a bohužel už se to začíná dít," odpovídá Filip Záruba. "Naštěstí existují projekty, které se proti podobnému vývoji snaží bojovat. Pracují na nich vědci z amerických univerzit a dobrovolníci, kteří si uvědomují, jak je ochrana žáby důležitá. Oproti ayahuasce je zde jeden podstatný rozdíl – živočichovi není nutné ublížit. Stačí do misky během pár minut sesbírat jeho sekret a pak ho vypustit zpět do volné přírody. Jako největší problém vnímám to, že si někteří lidé žáby berou domů, kde je chovají v teráriích, i když v zajetí se velmi špatně rozmnožují. V Mexiku se pracuje na jejich přísné zákonné ochraně a postihy snad podobnému chování do budoucna zamezí," doufá Filip Záruba. 

Pro varování běžte jinam

Snímek Bufo Alvarius: The Underground Secret není pokusem přinést objektivní a výchovně-varovný pohled na fenomén, v němž může – a pravděpodobně bude – každý divák hledat něco jiného. Někdo se bude chtít dozvědět, co ho čeká, je-li pro experiment s psychedelikem rozhodnutý, jiný o něm neví zhola nic, a v tom případě se dočká výčtu jeho skvělých vlastností.

Část publika mohou zajímat možnosti terapeutické práce s látkami, jejichž potenciál se v někdejším Československu zkoumá zhruba od 20. let 20. století (pomineme-li starší pokusy, které na sobě prováděl už Jan Evangelista Purkyně). Líčením osobních zkušeností psychonautů, kteří neusilují o "vědecký" či "technicky vyvážený" odstup, film bezděčně pokračuje v průzkumné práci, která si držela pozornost tuzemských odborníků zejména mezi lety 1952–1974. Tehdy se českoslovenští vědci věnovali studiu LSD hned na čtyřech pracovištích.

Zatímco psychiatři minulého století měli v minulosti k dispozici především autoexperiment, slovní popis či kresby sestavené ze vzpomínek dobrovolníků, dnešní zájemce se může podívat do vesmíru zpřístupněného žabím jedem například díky sugestivním a inteligentně vystavěným Zárubovým animacím. Ve spojení s hudbou jde o snový zážitek, a to i pro zcela "střízlivého" člověka.

Dramaturgicky poněkud nešťastným rozhodnutím je však zařazení expertní výpovědi lékaře a někdejšího pražského primátora Pavla Béma. Ten se dost možná řadí ke světovým expertům na drogovou problematiku, nicméně jeho obraz je natolik spjatý s vleklými kauzami pražského magistrátu, že jako "člověk, který nahlédl dobro a čistou podstatu bytí", působí krajně nedůvěryhodně. Ale i Pavla Béma nakonec z obrazovky zažene mocný Bufo Alvarius.