Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Nejzajímavější kniha, kterou jsem za posledních několik let četl, je Myšlení rychlé a pomalé od psychologa, nositele Nobelovy ceny Daniela Kahnemana. Většina lidí prý tu knihu nedočte, je dost náročná. Čtu ji podruhé. Naučí vás, pokud ovšem chcete, mnohem lépe rozumět vadám vlastního myšlení a vyhýbat se jim. Víte třeba, co to je konfirmační zkreslení nebo haló efekt? Není to nic složitého, ale když to nevíte, žijete v zajetí předsudků. Tohle by se mělo učit na základní škole, třeba místo lišejníků, uhlovodanů či dělení mnohočlenu mnohočlenem a větného rozboru, rozhodně by to bylo užitečnější.

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele, k jehož textům se čas od času prostě musíte vrátit?

Zamlada jsem víc četl beletrii, například Márqueze, Grasse, taky sci-fi − třeba Vonneguta, Asimova. Teď se k beletrii dostanu zřídka.

Jaké knížky jste četl, když jste byl malý kluk?

Jako kluk jsem četl mayovky, a nejen ty o indiánech, ale také ty z Afriky a Středního východu. Ale indiánem jsem být nechtěl.

Kterou knihu byste si chtěl přečíst, stále není dost času, ale vy víte, že to prostě musíte v tomhle životě stihnout?

Já mám času dost.

Předpokládám, že sledujete vše zajímavé, co vychází o vzdělávání. Kterou knihu byste z "tohoto ranku" doporučil?

Čtu teď spíš klasiky, někteří teď vycházejí česky − Maslowa, Montessoriovou, Vygotského, Piageta, Holta. Vlastně se ukazuje, že ve ScioŠkolách neděláme nic nového. Ty principy vzdělávání, které uplatňujeme, jsou tu dávno, jen je třeba je zasadit do současného světa. Spoustu nového ovšem přinášejí poznatky kognitivních věd − skvělé jsou knihy Ramachandrana, Gazzanigy, Mediny, Dweckové, Pinka. A kdo se věnuje vzdělávací politice, třeba ministr a jeho úředníci, ti by si rozhodně měli přečíst knihu Výhra? od Russakoffové, detailně popisuje cestu dobrých úmyslů do pekel.

S kterou autorkou byste rád zašel na skleničku dobrého vína a s kterým autorem byste se nebál ztroskotat na pustém ostrově?

To je opravdu zvláštní, že s autorkou mám jít na skleničku a s autorem ztroskotat na pustém ostrově. Navrhuji to vyměnit. Kterou autorku bych si pak vybral, to ještě zvážím. Na skleničku bych asi nejraději zašel s Richardem Feynmanem, to musel být opravdu zajímavý člověk. A mám úžasné štěstí, že se můžu potkávat s Milanem Hejným. Pochybuju, že je dnes u nás a možná i na světě člověk, který o tom, jak se děti učí, ví víc.

jarvis_5a57733b498ebde45bafbf5f.jpeg
Foto: archiv