"Společná hra dává průchod přirozeným potřebám dítěte v bodré a radostné činnosti." - Ilustrační obrázek
Foto: Pinsdaddy.com
Vypadá to jako skupina různě starých dětí, které si hrají, některé je průbojné a jiné stojí stranou? Omyl. Jádro i záloha již "organizují zítřejší radost".

Ukrajinský rodák Anton Semjonovič Makarenko (1888–1939) se místy cituje jako jeden z otců moderní pedagogiky a z jeho díla je možné abstrahovat řádku ušlechtilých výchovných doporučení. O úctě k žákovi, lásce v rodině či nepominutelném postavení učitele v socialistické společnosti. V 50. letech 20. století však měly mezi jeho následovníky, mezi něž se řadili i českoslovenští učitelé a teoretikové vzdělávání, nejsilnější ohlas Makarenkovy teze týkající se dětského kolektivu, jeho struktury a potenciálu. Jeho představy pronikaly do československé vzdělávací praxe s různou intenzitou – v extrémních případech mohly vést i k tomu, že rodiče odkládali své děti do týdenních jeslí, kojeneckých ústavů či dětských domovů, protože byli přesvědčeni, že "kolektiv" se o ně postará lépe než oni sami.

reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.