Michael Hanke
Foto: HN – Libor Fojtík
Jeho snímky nemusí nic přímo odhalovat, a přesto je na nich všechno. "Takové považuji za nejsilnější," říká oceňovaný dokumentární fotograf, jenž se nyní zaměřuje na poslední věci člověka.

Pět let, šest cen z Czech Press Photo, k nimž se letos přidalo i vítězství na World Press Photo. Michael Hanke je na české tvůrčí scéně zjevením, výjimkou z pravidla, která říká, že chceme-li uspět (nejen) v umění, je třeba začít v útlém věku, spoustu let na sobě pracovat, hledat vlastní cestu napodobováním, případně odmítáním velkých vzorů, a pak doufat, že si veřejnost všimne, s kým má tu čest.

Michael Hanke se narodil renomovaným fotografům Jiřímu a Jiřině Hankeovým, ale do 40 let dělal všechno ostatní, než že by po jejich vzoru fotil, maloval nebo psal. Autorova image, preciznost a profesionální vystupování odrážejí kariéru, již dodnes neopustil a ani to nemá v úmyslu − Hanke je stále jednou nohou v IT. Jeho úspěch na okolí působí o to silněji, ať už v dobrém nebo špatném; někteří jeho umělečtí kolegové se s rychlostí zpětné vazby, jíž se mu dostalo, nesmiřují lehce.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.