Historička architektury Martina Koukalové se společně s dalšími podílela na projektu Paneláci, který pět let zkoumal česká sídliště.
Foto: Pepa Dvořáček/Economia
V panelových komplexech z minulého století dnes žije až jedna třetina Čechů. Jak se proměňoval jejich význam z hlediska městského prostředí, architektury a organismu, zkoumal pět let projekt Paneláci. “Jaká byla politika, taková se stavěla sídliště,” říká jeden z klíčových členů projektu, historička architektury Martina Koukalová.

Život v paneláku. Slova, která mnohým vyvolávají děs v očích. A ten, kdo na sídlišti skutečně žije, ví, že je to přehnané. Navíc od druhé poloviny čtyřicátých do začátku devadesátých let minulého století panelové komplexy představovaly takřka jedinou možnost bydlení a dodnes v nich žije až třetina Čechů. To je stále obrovské číslo.

Významu sídlišť z hlediska architektury, životního prostředí i lidského života se soustavně věnoval projekt Paneláci, který před pěti lety založila teoretička kultury Lucie Skřivánková. S neuvěřitelně obsáhlým týmem čítajícím okolo 50 odborníků napříč různými spřízněnými obory nyní zorganizovala výstavu, která do 20. května obývá historickou budovu Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

reklama

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.