Ve filmu Bufo Alvarius: The Underground Secret vypadá cesta do jiných dimenzí třeba takto.
Foto: Záběry z filmu, kamera Filip Záruba a Petr Zajac

Ukotvit se chodidly na zemi, natáhnout paže k letu. Nadechnout se ze skleněné dýmky, na okamžik podržet dým v hrudi a naslouchat hučení krve v uších. Po pár vteřinách od intoxikace přichází "kvantový skok" do vesmíru, který trvá zhruba čtvrt hodiny, pak několik desítek minut doznívá. Vědomí a ego se během něj roztříští na miliardy částic: stanou se prý světlem, láskou, jednotou se vším a s každým.

Taková ceremonie s nejsilnějším přírodním psychedelikem produkovaným žlázami pouštní žabky, která žije na hranici Spojených států a Mexika, se podle těch, kdo ho zažili, vymyká možnostem jazyka. V pokusech jej vylíčit se však mnoho z nich shoduje: jde prý o zkušenost, po níž se člověku těžko žije tak jako předtím. Někteří se díky ní údajně dokážou postavit i devastujícímu vlivu drog.

Už jsi zkusil žábu?

Bufo alvarius, ropucha coloradská, je obojživelníkem, o jehož existenci se veřejnost dozvídá čím dál častěji. Žába, objekt mýtů v mnoha kulturách, se stává pojmem, který je k zaslechnutí v pražských kavárnách a barech: "Tys zkusil žábu? Fakt, jo? A co, dobrý?"

Častým průvodcem těmito obřady v Česku bývá v poslední době mexický lékař Octavio Rettig, člen United Nations of Venezuela, jehož práci zaštiťuje Deklarace OSN o právech původních obyvatel. Povědomí o této medicíně se mezi Čechy prohlubuje posledních několik měsíců. Zrychlení v šíření této zvěsti má na svědomí i tým dokumentaristů v čele s ostravským režisérem a scenáristou Filipem Zárubou, který s filmem Bufo Alvarius: The Underground Secret objíždí tuzemská i zahraniční kina. Oslovují ho také velké mezinárodní festivaly a nedávno začal vyjednávat s internetovým televizním gigantem Netflix. Veřejných diskusí po projekcích se pravidelně účastní i dramaturg snímku, jímž je spolumajitel společnosti RSJ a mecenáš Václav Dejčmar, který má ke studiu lidské mysli a jejího potenciálu blízko dlouhodobě.

Další osobností, která se u nás zaobírá mocnou "žábou úsvitu", je vědkyně z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Rita Kočárová, která psychedelika − konkrétně ayahuasku − zkoumala například během svého pobytu v rehabilitačním centru pro závislé Takiwasi v Peru. Její kolegové z ústavu se psychedeliky zabývají léta, pod vedením neurovědce Tomáše Páleníčka zkoumají například léčebný potenciál psilocybinu, psychoaktivní látky obsažené v lysohlávkách či ketaminu. Psycholožka Kočárová se však od "houbiček" pustila na nezmapované území: o psychedelické látce označované jako 5-MeO-DMT zatím nebyly publikovány žádné studie. 

Ve filmu Bufo Alvarius: The Underground Secret vypadá cesta do jiných dimenzí třeba takto.
Foto: Záběry z filmu, kamera Filip Záruba a Petr Zajac

"Pět meo", jak se sloučenina označuje v hovoru s odborníky, je považována za hlavního činitele sekretu žabích žláz, ale o jeho dalších složkách se toho mnoho neví. A pro některé tuzemské vědce nadšení řady zdejších psychonautů z Bufa alvaria je už trochu silná káva.

Šaman nové doby

Do "vesmíru" už díky léčebným ceremoniím poslal devětatřicetiletý Octavio Rettig Hinojosa téměř osm tisíc lidí z více než 35 zemí. K šamanské praxi dostal v roce 2016 požehnání od představených pouštního kmene Seri. Když Rettig mluví o přírodní medicíně, kam řadí i posvátné léčebné rostliny, připomíná, že jejich význam netkví jen v uzdravování jednotlivce, ale také v nápravě jeho vztahu k přírodě. "Čím víc lidí pozná jejich poselství, tím lépe pro lidstvo i pro planetu − pokud se k sobě i k rostlinám dokážou chovat zodpovědně," říká medicinman, který v Mexiku vystudoval lékařství, ale dramatické osobní okolnosti ho přivedly k léčení jinými způsoby.

jarvis_5ad88ca4498e8c84d0e5d0bc.jpeg
Lékař a „neošaman“ Octavio Rettig byl přítomen pražské projekci Zárubova filmu.
Foto: Honza Mudra

Charismatický muž prožil 11 let s legálními i tvrdými drogami, v nejtěžším období se potýkal se závislostí na kokainu a cracku. Rettig je čistý posledních deset let, ale ani dnes pro něj nejde o snadné téma − místy potřebuje intenzivní vzpomínky "odfouknout".

"Návyk na alkohol a kokain jsem získal už na střední škole, bylo mi 16 let. Chtěl jsem zapadnout mezi vrstevníky, jak už to tak bývá: v jisté chvíli nám už alkohol a tabák přestaly stačit. V době, kdy mi bylo 27 let, jsem kouřil crack 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Zhubl jsem 30 kilo, přišel o všechen majetek a skončil jsem na ulici. Byl jsem bez přátel, bez rodiny. To, že nade mnou sklapla past, jsem však pochopil už jako teenager," vzpomíná Rettig na den, kdy mu jeho bratranec vedle piva, cigaret a kokainu nabídl k vyzkoušení tablety klonazepamu. Klonazepam je lék na předpis, který má silné tlumicí účinky, u nás je známý pod názvem rivotril. Předepisuje se například při úzkostech, panických stavech či nastupující mánii. Rettig si nejprve vzal jeden klonazepam, pak dva, nakonec jich snědl sedm.

"Druhého dne jsem se probral v posteli, aniž jsem tušil, jak jsem se do ní dostal, a cítil jsem se jako imbecil. Nedal jsem dohromady větu, z koutku mi tekla slina. Tehdy se vzorný mladík stal 'feťákem' naší rodiny," vybavuje si. "Byl to nesmírně bolestný zážitek. Přes to všechno mi došlo, že musím něco udělat − rozhodl jsem se, že nastoupím na medicínu a zkusím pochopit, co se s mým tělem pod vlivem léků a drog děje."

Pro náctiletého Rettiga bylo těžko únosné také poznání, že některé legální drogy, například alkohol, jsou místy mnohem nebezpečnější než zakázané drogy. "Řekl jsem si, že jestli je všechno ostatní, co se nesmí, tak prima jako tráva, po které mi druhý den není špatně, beru všechno, k čemu se dostanu. Tenhle zmatek dodnes řeší spousta dětí. Je to šílené."

Studium medicíny Rettigovi pomohlo porozumět mechanismům, jimiž návykové látky působí na lidskou mysl a tělo, pracoval dokonce v několika odvykacích centrech, ale vyléčení vlastní závislosti mu školní poznatky nezprostředkovaly. "Nakonec mi zavolal jeden z nejlepších kamarádů, s nímž jsme léta jeli v cracku. Řekl mi, že ho neměl dva týdny a že pro mě má lék. Nejdřív jsem mu nevěřil, protože tímhle jsme si prošli už padesátkrát předtím, ale nikdy to nevyšlo," vypráví Octavio Rettig.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Využití jedu ropuchy coloradské k léčebným účelům je pro české i světové vědce nové téma.
  • Se zájmem proto hledí na počátky výzkumu přírodní látky, která lidem zprostředkovává mimořádně silný mystický zážitek.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.